Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevidím
Autor
MAJKL65
Miluji déšť, když prší
šepotu jeho naslouchám
a z těl stoupá mlha duší
není vidět ani kam.
Jen slzy vody letí shůry
jak z očí plačky do hrobu
kapek perel celé šňůry
stínům dají ozdobu.
Spíš a pod víčky máš smutek
deště chvíli ženský žal
a ve tváři ti sní zármutek
jako bych tě zraňoval.
Možná růží, kterou nedám
možná prázdným objetím
nebo něčím co jen hledám
a v tobě tě nevidím.
6 názorů
Coxackie,
moc by mě zajímalo,v čem že vlastně by se měla ženská a mužská poezie lišit.
Diskriminace,Cxackie,
to chcete říct,že básničky,které napíšou ženské,stojí za houby ? Jsem přesvědčená,že i tady na Písmáku vás spousta ženských hravě strčí do kapsy. O sobě nemluvím. Jsou tady lepší.
Já si nemyslím, že to potřebuje ironii.
Ani že by to psala ženská.
Líbí se mi mlha duší a úplně poslední verš. Jinak je to děsně stará obrazárna.
Pokud už chceš psát "klasicky",musíš už dnes ten "klasicismus" zlomit alespoň špetkou ironie. Jinak se už nebudeš chytat.