Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBoj o srdce bytí
Autor
Lung Drago
Na samém vrcholku hory muž a Bůh spolu vedli boj o srdce bytí. Muž třímal působivou glévu, kterou zhotovil jeho otec. Bůh vládl osudu, vesmíru a času.
Střetli se tedy v souboji. Je jen jedna možnost, jak takový souboj může dopadnout, a proto muž rychle shledal, že byl předčen. Zacházel se svou zbraní dobře, ale jednoduše to nestačilo. Bojoval ovšem statečně a Bůh, který se nad ním proto slitoval, duel pozastavil, aby mu mohl nabídnout šanci se vzdát. Muž Bohu poděkoval, jeho nabídku shovívavosti však odmítl. Namísto toho odstranil hrot ze své zbraně. Bůh jej nevěřícně sledoval, o svém zmatku ale pomlčel.
A znovu se střetli v souboji. Znovu byl muž překonán, avšak k Bohovu překvapení se bil desetkrát tak divoce. Se svou zbraní zacházel s úžasnou, záviděníhodnou schopností. Podruhé tedy Bůh muži nabídl, ať odejde. On jej znovu odmítl. Přestávku naopak využil k tomu, aby ze své zbraně odstranil čepel. Bůh byl zaskočen mužem, který nyní držel vlastně jen dřevěný klacek, ale pomlčel.
A potřetí se střetli v souboji, a nyní byl muž stokrát takovým válečníkem, než jakým začal. Používal svou zbraň s přímo nadlidským umem, jeho pohyby se rovnaly všem, které kdy nějaká bytost udělala. Ovšem Bůh je stále Pánem a Slovem a Vším, a jen stokrát mocnější člověk pro něj stále nepředstavuje žádnou výzvu. Ještě jednou, naposledy, Bůh pozastavil souboj a radil muži, ať sestoupí z hory a vrátí se do svého světa ke svým blízkým. On Bohu potřetí poděkoval, a pak odstranil ze své zbraně násadu. Bůh teď v čirém úžasu zíral na muže, který v ruce nedržel vůbec nic, jen prázdný vzduch.
Bůh byl tehdy připraven souboj ukončit, ale muž již byl rozhodnutý. Naposledy se tedy střetli ve svém boji. Mužův um byl nemožný, jeho pohyby povznesené a jeho útoky nepopsatelné. Bůh plakal, když sledoval, jak se jejich zbraně spolu sráží. Když pak odcházel dolů z té hory, nesl si mužovu zbraň s sebou.
A hrot, čepel i násada na té hoře stále leží dodnes.
4 názory
Zpočátku se zaleknu, že se jedná o jakousi fantasy minaturu, ale čím dál čtu, tím víc se mi to líbí, shledávám v těch dějových zvratech, v onom postupném odzbrojování, jakousi symboliku nebo náznak souvislosti s "člověčenstvím", a ona tam možná je, jen je pro mě trochu nezřetelná.
Já si nemyslím, že je bůh všemocný, což ostatně sám deně dokazuje. Proto si ani nemyslím, že může vládnout úplně všemu. A navíc - je příliš národů tzn. příliš bohů na to, aby byl některý z nich nejmocnější. To soupeření vede k válkám. Proto si myslím, že každý by měl mít to svoje místo. I bůh. A já v něho věřím.
Lung Drago
15. 03. 2017Srdce bytí můžeme chápat jako "smysl bytí". Co se týče "Bůh vladl osudu, vesmíru a času." tak tam jsem se nějakou chvíli rozhodoval mezi prostorem a vesmírem. Nu nakonec jsem se rozhodl pro vesmír, dle mého názoru více vystihuje nekonečnost té moci...co Vám přesně na tom nesedí? :)
Moc nerozumím prvnímu odstavci, což je škoda, /srdce bytí - nevím co si pod tím představit./ /Bůh vládl osudu, vesmíru a času - to mi taky moc nesedí./ Jinak se mi to líbí, je v tom hodně moudrosti a ta dnes chybí. T.