na návštěvě

dnešní ranní psaní...

loni, touhle dobou

 

vánoční kaktus už dávno odvet

loni touhle dobou

jsem se zmítala v pocitech

(neslučitelných s bytím)

a nasedla na kolotoč

se svou schizofrenií

a pak pád

bílý svět

mříže za okny...

a pak pád!

 

loni touhle dobou

jsem byla zamčená

a jak pokusní králíci

touláme se chodbou

čekáme na oběd

 

loni touhle dobou...

těšila jsem se domů

co ale, až tam budu?

...

 

 

 

příliš obyčejná

 

víš, zaháním hlad

tvými slovy

točí se mi pořád dokola

 

víš, už nejsem ta, kterou znáš

ale čokoládu mám pořád ráda

 

jak to bude pokračovat

až jednou ...

 

až jednou vykročíš

do skutečného světa

řekni, až budeš chtít

 

v labyrintech duše

nacházím svůj cit

 

jsem až příliš obyčejná

...

 

 

 

 

na návštěvě

 

zahladím otisky mých stop

abych nebyla vidět..

 

jen tak můžu říct

..

v mém středu

jít na procházku

vítr se točí v krabici od bot

 

zakutlám se jen tak

do peřin, sem a tam

do svetrů z bílých vln

 

ukradla jsem krásu

své duše

a čekám na čas

až nebudeš doma

 

půjdu tě navštívit

..

 

 

 

 

 

---