Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semosty
Autor
agáta5
Zůstaly tu nahé sloupy, náruč řeky, tichá vrátka,
k přebrodění smutně vstoupit, na druhý břeh, vodní zkratka.
Bratříčkovsky hladí nohy, torzo mostu trčí z břehu.
Jedno gesto, jeden pohyb, do nebe se, bratře, stěhuj.
V dálce voní keře hlohů, pod vlnami zase ty.
Konečně jsi blíže bohu, v rybích ploutvích zasetý.
Nahé sloupy snad už po stý ožívají vzpomínkou,
kterak byly kdysi mosty nad voděnkou malinkou.
A pak na jaře skákali blázni z pilířů.
A chovali se bujaře
a byli snem všech malířů
a žili jenom chvíli.
13 názorů
konečně jsi blíže k bohu, v rybích ploutvích zasetý... tak jsem si to přečetl třikrát (jednou pomalu, jednou rychle a pk pomalu a zas rychle) á, to už je čtyři krýt - vodníkovo blues slyším hrát... docela mě to vzalo... /**
dikes :)
jj, hugí, když ti svítí slunce a všechno venku řve, to se píše samo :)
Hugo Ramon
31. 03. 2017... psát pro radost je fajn :-)
jarubko, dikes... jj, všechno je pomíjivý a tak je to správný, po starým přichází něco novýho.. a my starší jen vzpomínáme a je to krásný vzpomínání s kapkou nostalgie... ach jo :)
Vše jednou pomine, vzpomínky a ozvěny duší zůstávají - jako sny malířů, když je zvěční...
Krásotina!
všem děkuju moc za zastavení a stálou přízeň... zkouším rýmovat a jaro je prej na rýmování to pravý ořechový :)
Evženie Brambůrková
30. 03. 2017Líbí se mi. /T
Karpatský knihomoľ
30. 03. 2017Paráda /*