Než zavřu oči

Bolesti,
zrajete v mém hrdle
jako výkřik v jeskyni.
Jste podřezané listy
na novinovém papíře
poskládané do
úhledných kruhů.
(Chci si vás ponechat)

Podobáte se postavám
plížícím se okolo
mé postele,
nemajíce tváře,
hlasu,
živého nic.

Už nerozsvěcuji.
Tma je rychlejší
než světlo.
Gramofonová deska
si vyšinutě zpívá:
"Neumím spát, neumím spát."

Bolesti! Hlaďte mě,
ať nepřestanu řvát!
Je tu živo.
Vy mrtvi.
Já psychopat.