Vně

Sleduju zrcadlo, ten odraz láme se

Zlomený já, zlomené tělo

Není to pravda, ty temný sne

Co mi to poprvé v myšlenkách znělo

Cítím se skutečný, prázdný jen navenek

Slyším bolest uvnitř, zní tak žalostně

Dráty derou se skrze realitu, plny jsou domněnek

Derou se zrcadlem, škrtí mě

Má vlastní podstata, skutečná či ne

V zrcadle chladno je, v odraze zamrzám

Realita stahuje se, do prázdna, nicota pne mne

Ledový paobraz odrazu, ledem a žehem naproti slzám

Dvojitá obrazotvornost, jsem uvnitř ničeho, všeho

Údery do skla, střepy jsou v éteru

Všechno je pryč, nejsem už odrazem odrazu, jsem dno

Býval jsem skutečný, teď jsem ozvěnou střepů