Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak konečně
Autor
vesmírka
Tak konečně já
ve svým vesmíru
ze čtyř stěn
bez oken
unikám okolí
snad mi to dovolí
když nacházím sebe
v tom světě
bez světla
a úsměvu
usínám a říkám ti
"di do prdele"
jo, přijde úleva
vzplanutí sama k sobě
narcistně se pohladit
polaskat
přivřít oči a snít
o všech mužích světa
a být u toho sama
nemít zlomený srdce
nežárlit
neplánovat
prostě jen být
a nakonci dne jít ulicí
bezhlavě se zamilovat
podělit se o vesmír
rozsvítit
polaskat
jen nebýt sama
protože
to neumím
?
11 názorů
California Memory : No ani ne ber to širokospektrálně :). Čiliže ten co nic nezažil /nepoznal/.... tak neví , že mu to chybí a vytvoří si jiný N rozměr nečeho zcela jiného co nemají ostatní a tudíž se může na onen 4 rozměr vykašlat a nahradí ho 5 :P. Ti co zažili tak mohou onen stejný rozměr vytvořit . Zato ti co ne tak ti ani neví jaké má mít vlastnosti a jak to pořádně provést a obavy z toho a nikdy to nebude ono .
Hugo Ramon
31. 05. 2017takové upřchimné :-)) držím palce
proč ten otazník na konci? Jakože co já na to? No úlevný to je, to zase jo a správná cesta :) hlavně bacha na to bezhlavý zamilování, to je většinou pak zase ten začátek bez světla a úsměvu :))