Zhasni a neruš.

Jak psaní tak interpretace poezie je věc extrémně individuální ale dokud nám přináší radost plní svou funkci perfektně. Přidám sem dvě věci, ve kterých se s tímto popasovávám svým vlastním způsobem (o:

Ano, to je přesné...

Jarouško, vždy bude pro nás rozhodující naše vlastní okouzlení, tedy v daném případě tvé. Proto poezii čteme, pro vlastní radost, ne pro jistotu, že je něco dokonalé. Co je větší než radost.

a2a2a -  No - neztotožňuji se se vším, ale je pravda, že hodnocení je podrobnější a přesnější, než to mé - a uvědomil jsem si to až teď - že jsem byl ve stavu jistého stupně okouzlení a vnímal jsem  vlastně všechna ta díla jako obraz vcelku a nijak jsem nerozkryl jednotlivé  ne zcela vydařené tahy a vhodné barvvy (ačkoli zase: která barva je ta vhodná?)

Nemyslím, že je to na výběr, je pravda, že oproti těm, zde počátečním, je znát zřetelný posu a třeba zde je poměrně hodně exprese, pěkná druhá sloka, ale obsahově nic nového neříká a poněvadž je to relativně časté téma, například i u mně, pak, aby bylo možné vyhnout se nařčení z kýče, je třeba i nápadětijší choreografie. Dobrý nápad je s popisem časových jednotek, ale pak je to příliš hlučné. Umím si však představit, že někomu to může přijít docela přesné, ačkoliv i takovýto čtenář si posléze uvědomí, že v jakkoliv ubíhajícím čase chce být stále aktivní vůči životu.

Vůbec nechápu, proč tyhle věci nikdo nečte. Některé jsou tu na výběry...