Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAbyssus abyssum invocat
Autor
Kkira
Abyssus abyssum invocat
Je to konec linie, nechci jít dál
Tam kde končí zem a začíná nebe
Tam, kde se rovná i láme
Poslední okamžik, než usne
Ta dívka, ten chlapec, i vesmír
Všechna ta slunce, kde oni se smáli
Tak náhle všechna svítila nad nimi
Se západem, rozplynuly ideály
Pýcha je barví karmínem
Zlatavá krása v dýmu se ztratila
V ránu se vrátila, v modravé šedi
Měsíc je protkaný, bílou nití
V té niti zašitý, pulsující lesk
Topící slunce, jiskra obsahu
Přes celou galaxii a zase k nim domů
Šesticí řádků, jedinou slokou
Tak málo času a tolik hodin
Zvon odbil, prostor a čas
Přece jen ke konci, i hvězdy uvadly
Ale ti dva, staly se taky
Jim zářili poslední, pospolu zase
2 názory
Ano, zdá se to být tak nějak kostrbaté, to chápu. To i/y je právě záměr.
Nad tím já pořád přemýšlím, asi.. bude lepší ho vynechat.
Na mě vlastně taky, moc nevím, co mě to napadlo, ale zbytek těch.. dílek, co píšu, romantický není, tak se to kompenzuje. :)
tak tomu konci vůbec nerozumím, kdo co kde? přece jen ke konci, i hvězdy uvadly Ale ti dva, staly(i?) se taky Jim zářili poslední, pospolu zase... to je ale oříšek vůbec netuším co tím autor myslel..
začátek se slibně rozvíjí - vynechala bych jen "já"
zlatavá, jiskra, topící se slunce.. na mě moc moc romantické :)