Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSe mnou
Autor
MAJKL65
Ležíme nazí
každý na své straně těl
tak jako bychom se právě narodili
což mne vede myšlence
že snad ani mrtví
by neměli být oblékáni
jen nás dva k šatu donutí zas ráno
však teď ručičky hodin se ukrývají ve tmě
ač čas je nám blízko a tikot je jako zvuk kapek
tam venku kde prší
kde hádají se opilci
a blázni hledají pravdu nebo komunismus
jen psi si hledí svého a štěkají na Měsíc
rozsvícených pokojů kde ti kdož nemohou spát žízní po světle a stínech
neboť ten pravý je ukrytý za černými mraky a neony se stříbrnými plyny
a tak jediné hvězdy co máme, jsou ty, které nám svítí v duši
na tvých ňadrech tančí ďáblové s anděly svůj pomalý tanec
ten poslední
před kterým je pokaždé sex
protože by jinak oči, jimiž to říkáš, ztratily smysl
a němé osleply by s televizí
tak dej mi ochutnat jazyka a tvých jiných syrových mas
jsme svým hladem i žízněmi podobni kruhu na hladině
ani tady ani tam
a napij se ze mne všeho, co chceš
ty s rozpraskanými rty jako srpnové pole
ty hladová po chlapech a jejich horkém tichu
v němž pokaždé zmizí
když ráno hladíš, co v noci otisklo se do bláta postele
jizvy na tvářích
propasti dechu
let jeřába
ač nikdy nepřišel
ten, který ze zastavených snubních prstenů
odlévá červen, přívěsky na krk a jiné tretky
a ještě mu zbude na jednu náušnici
tak abys hledala tu druhou
po věčnost nedělí a záblesků létavic na obloze
a stále
abys tak byla se mnou
že druhou
před tebou ukrývám
3 názory
Stárnoucí vlk
09. 06. 2017Jako vždy, hrozně ukecané
báseň o lásce zapadající přesně do začátku června (po invenzivním lásce čase) - bravo.
žádnou hluboukou kritiku nečekej, ale tohle se mi líbí. je to ucelené, ne tak roztrhané jako tvoje předešlé kousky... snubní prsteny jsou fajn, začátek se mi moc líbí ... jo, tohle je velmi dobré