Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSplynutí duší
Autor
zzlaticka
Na posteli se srolovanou dekou
leží dva cizí lidi, ruce se klepou.
Dech se prohlubuje a vzduch se chvěje
chce a nechce se vstoupit do pokoje.
Cizost si zkrátit na blízkost pouhou,
nechat se vábit vášnivou touhou.
Na posteli se srolovanou dekou,
leží dva cizí lidi, rty se už smějou,
oči už zří tu jemnou krásu,
kterak má jemných voňavých vlasů.
Cizost se krátí na blízkost pouhou,
oboum už buší srdce spalující touhou.
2 názory
oboum? oboum oboum sakriš a pak "zří" to mě rozesmálo
máš tam hrozně moc "se"... ale závidím tu touhu na srolovaný dece :) báseň za moc nestojí, chtělo by to trošku učesat buď archaicky nebo hovorově, ale takhle?