Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak treba priste...
08. 04. 2002
2
1
1366
Autor
Zivago
Tak treba priste...
Obklopen marnosti strachu,
co rodi se z kazdeho krachu,
kdyz osudy se neprotnou.
Bloudim zde krizi samotnou.
Znam dobre tuto prochazku.
Vzdycky je sance pro lasku.
Osudna chvile vstoupila
v horizont nasich moznosti.
Ja prichazim, ty prichazis.
Kdo nam tu cestu proklesti?
Slova jsou slova, nic neskryji.
Jen podobu a neresti.
Tak kdo kecal vic, ja nebo ty?
To nic dobreho nevesti...
Tak zase nic, neni to ono.
Tobe sve srdce nesverim.
Obratit a celem vzad.
A na lasku uz neverim!
A kdyz uz neni zbyti:
"Nase duse tomu nejspis nechtely...
nevadilo by ti,
kdybychom se vic nevideli?"