Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vidím

17. 08. 2017
2
2
541
Autor
MAJKL65

Jsme jenom prach zdvižený z cest 
když kamsi kráčíme, nevíme kam 
a kámen z hvězd jako hozený zpět
hoří po vteřinu Perseid nám.

A voní jak žena zkosené obilí
strniště loučení i pole má 
a šípků trnové koruny zabolí
do boku zabodne kopí své tma. 

Zrcadlo rozbité slov dávných na střepy
roky jak vteřiny ubíhá čas
a vidím bez očí za víčky jsem slepý
slyším, že z hřebene padá tvůj vlas.

To srpen marnivý zdobí se jablky 
s tvářemi, které on ukradl nám
když jsme se dívali do korun dalekých
a svítalo nad námi Fénixů pár. 


2 názory

agáta5
18. 08. 2017
Dát tip

jj, kvůli rýmům se ohýbaj věty ... souhlas s Radovanem...


Říkám si, jestli by básni neprospělo malé rytmické uhlazení a vypuštění rýmů kam - nám, nám - pár

Líbí se mi:

voní jak žena zkosené obilí

to srpen marnivý zdobí se jablky

i další verše ...

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru