Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHledám
Autor
MAJKL65
Na kousek od lávy, která proudí v žilách
a která je krví nebo slzami, které jsou také horké
až propalují se letní košilí milencovou jako kapky vosku
když někdo z těch dvou odchází
a hoří jim v ústech jazyky jako kovové dráty zkratem políbení
a každým prstem se pálí jako kopřivami z německého hřbitova
kde kořeny stromů dávno vrostly mrtvým do rakví
kde se stačí rozhodnout mezi nebem a zemí
kde pavouci tiše omotávají mouchy objetím
jako tebe já když chci zapomenout na čas
tam jsem
na dotek od tvého doteku
na prach těla mého
na oheň s opékajícím se masem
na vteřinu po kterou ztrácím cestu
a pak pokaždé
vrátím se zpět většinou ráno
jako já závidějící opilcům, že nikdy nevystřízliví
jako ty, která jsi mne tisíckrát proklela a dvou tisíckrát milovala
jako sen, který je skutečností světa kam odejdeme
den po dni
a pokaždé vím, že přijdou
vhodit mi do schránky letáky na jistotu laciných piv, rumu a masožravých květin
jako reklamu na co největší bolest
a pak nedbat na anděly, kteří jsou stále s námi
a spustit se jako dva psi
jen kvůli tomu jak zabít okamžik a zapomenout na sebe
což je na sexu vlastně to nejlepší
že odvádí pozornost od ega a tak nás přibližuje nirváně
když vybuchuje ten malý soukromý vesmír uvnitř
a zezdola bliká záchranka a maluje groteskní stíny na strop
a každý něco hledá
bod času
stín smrti
co ztratit
a být o něco míň