Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIn nomine
Autor
Ivan Bezprizorný
Vzhlížím vzhůru, hledím výše,
vzhůru jsem a sedím tiše.
Nápis píše „in nomine“,
snad ten moment nepomine.
Slovo Otec, píšou dále
a chlap s bodcem, že prý králem?
Mžourám oči, hlava padá,
nic mě k tomu nenapadá.
Raději svůj pohled skloním,
slyším, zda se nepokloním?
Komu? Ptám se, napůl v kleče,
Cože? Že muž může brečet?
Nerozumím, hlavu zvednu,
zbytek těla neuzvednu,
Napůl v kleče, čtu o duchu,
sedím tiše, nitro v ruchu.
Nerozumím pohled kloním,
muž jsem, přece slzu roním.
Nitro v ruchu, v zmatku mysl,
komu tohle dává smysl?
Znovu vzhlížím, hledím výše,
Klečím, přesto stojím tiše.
Nápis píše „in nomine“,
nový život nepomine.
3 názory
Mě tam tedy nejvíc rozčilujou téměř absolutní rýmy smysl-mysl, zvednu-neuzvednu, skloním-nepokloním,padá-nanapadá.
Nemluvím o patosu, který mně nesedí, ale asi k tomuto druhu poezie patří.
Naopak oceňuji rytmus, který tomu dodává naléhavosti.
Trochu těžkopádné.Dikce, jen zdánlicě, erbenovská. Trochejské metrum je drženo takřka vzorně, ale básni to nijak neprospívá. Zaujal mě rytmický rozpor: in nomine - nepomine. Autor si ho byl vědom, proto označil ve čtvtém verši přízvuk čárkou. V závěrečných verších už k tomu nesáhl. Používá tu rytmického nesouladu, kterým se vyjadřuje spíše napětí nebo rozpad, v pozitivním smyslu. Zvláštní.