Šanson d'automne

Dny mlhou začínají a v mlze se ztrácí
v rádiu jen praská ticho stříbro těl se práší 
a my nejsme ani ryby ani dešťů raci
ráno stínem věčným všechny hvězdy zháší.

Chmury městem chodí zahaleny v kápích
tváře slepých psíků duše netopýří   
růže z rakví voní čáry hrubnou v dlaních
všichni ptáci světa do nebe teď míří.

A já jako kdysi s ránou uvnitř sebe
krvácím tu za ty, kteří jsou jen šedí
a modlím se jen za světlo a taky za tebe
která vsazena jsi v náruči z mé mědi.