Bytosti jako my

Bytosti jako my

Sobota měla na krajíčku, pomalu se měnila v neděli. Skončil jim film, šli si lehnout. Poslouchali ještě rádio, Jiří Korn zpíval jako mexický mariachi. Populární písně se točily v kruhu osmdesátých let. Pak moderátor, z dobrého zvyku moderátorů a dikce programové smlouvy, vstoupil do vysílání: vědci prý objevili novou planetu; je tam zima, ale nejspíš taky život a s ním naděje na bytosti podobné nám lidem. Otočil se tváří k manželce a unaveným hlasem se zeptal, jestli tu zprávu taky slyšela. Ona, přikrytá jen zpola, povystrčila velikou zadnici svítící z noční košile a – hlasitě si prdla. K večeři měli pepřovou klobásu, ale už byl zvyklý. Tak bytosti jako my? pomyslel si a zavřel oči.  

Nahlíženo z hlubin vesmíru

Nahlížena z hlubin vesmíru je naše planeta jen jedním z nekonečného množství světů. Přesto pozemšťané z nějakého obtížně vysvětlitelného důvodu trpí pocitem jedinečnosti. I ten opilec u zdi tam dole na ulici má pocit, že proud jeho moči je výjimečně intenzivní a k fasádě padá v jedinečném úhlu. Ale jak padá do míst elektrického rozvaděče, útrpný pocit jedinečnosti střídá výjimečné napětí. Nahlížena z hlubin vesmíru, je to jen malá jiskra pro lidstvo; jakkoli velká pro člověka.

Freediver pasáží

Zase se jako freediver na jeden nádech pouštím hlubinami václavských pasáží. Rozpouštím se v nich, pozoruji chodce. Někteří si jen zkracují cestu, někteří popíjejí kávu v líném poledním rytmu, jiné ke skaliskům uliček připoutala práce. Turisté a školáci obdivují svatého Václava na koni zavěšeném hlavou dolů; umění se ponížilo jen na realizaci nápadu, nenapadne nikoho z nich, a tak fotí a fotí. Úřednice finanční správy z nedalekého pracoviště nahlížejí do výlohy s nadměrnými podprsenkami a hádají, zda jejich prsy ztučnělé jak daňová povinnost lze ještě do nějakého prádla umístit. A v bufetu na hranici pasáží U Nováků a Lucerna se vede spor vpravdě český: s šípkovou, nebo se zelím? Várnice dýmí a z hovězího dýmu jako bizarní erotické figurky vystupují a zas v něm mizí tělnaté kuchařky v těsných halenách. Tady už člověku dochází dech.