Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠkolo!
Autor
sum
Školo!
Ó školo, ty pryskyřice,
ty lesknoucí jantare svírající uplynulý věk…
… vědění je na dotek,
ale pod svícnem je největší tma, jak říkají.
Ó školo, měděná hlídko
prorážející ledovce zamrzlých moří
našich podvědomí…
Ó školo, vždy bdící lucerno,
jsme vězni vlastního hlasu,
spěcháme a máme příliš času!
Ach slovutný ústave ověnčený chválou,
nešlapeš po víně, plodu zítřka?
Nepěješ elegii mrtvému děťátku?
Nejsi ono mrtvé děťátko,
nacpané do stejnokroje?
Ach ty slovutný ústave unavený chválou,
usnul si na vavřínech?
…
Nevím.
Ani co je učiněno, ani co je psáno…
Žádný učený z nebe nespad.
( Ale ze střechy ano! )