archivní záběry ze srdcí

 

 

 

pro ženu rohlíky s plátkem blesku 

tajené na bříškách esemesku 

s jednou už léta bydlí s druhou teď cítí že žije 

snídají verše psané pod šálkem bílého čaje 

 

"kdo je válečnej veterán našeho století? 

živá verze počítačový hry - zaměř - pal! 

chyba jiný uvnitř spal 

nemáš ponětí jak snadno pro konec doletí ... "

 

***

 

dvojice odcizenců - vždyť gauč z kůže spolu 

koupili za svou blízkost

tak mají proč se bít za to být dál pár - porost 

bezcenný nejvysší cenou jó básníku... co teď ty? 

když už ti přišla i "na děvku jež nezná hodnoty"

 

paradox argumentů - že krást z cizích mailů

/v duelu nesvéprávných/  

kořenit záští prej není hřích 

odpovíš jsem jen chlap zblbla mě? 

to lidi říkají ty snad ne!

 

nechci věřit - primitivní! 

srabe aspoň mrkni kývni 

žes chtěl! vyprávěl jí jak s ní hraješ pro víc než je lepkavej prach 

padlej na večery dovláčený domů v igelitkách

kde uši musej a člověk by přeci měl /svůj život/ vydržet 

 

...seš jen chlap?! kecy si našťouchej za korzet! 

 

až zas popřeš - znovu slovem zlom se - zlom mě

 

...o nutnosti milovat a o všem "nad" co neotiskneš dvakrát stejně 

do srdce linoryt 

když se do tmy plně zhoupne měsíc prostě 

neusneš musíš výt 

do pláten...psát...křičet...objímat 

 

 jak si rozuměli nebyl důvod proč se 

bát že by někdo z nich dostal mat 

 

 

 

pohrdám básníku 

už jenom s bázní tu

vidím jak nad domem - postelí 

spící "děvky" /jí řeknu až vlastní vlastního postřelí jsem s tebou příteli/

píšeš skvěle o úlevě od viny 

sám řídíš dron intimitě do zátylku - vinu znáš jen pro jiný 

---