Když padá sníh.

 

Ještě se zasni

v závěji labutího peří

má malá

zakletá do pohádek

o růži v šípku o Popelce

ještě se projdi

tajuplnými zahradami

a poslechni si prastarou píseň

o tom že dobro a láska

jsou k nalezení na neznámém místě

kde sůl je nad zlato

a za vším ryzím musíš jít

přes hory a doly

až tě zkrvavené nožky

dovedou ke skleněné hoře

a ještě není vyhráno

Jen si sni!

Když padá sníh ...

 

Ještě mráz nespálil tvé sametové srdce

ještě vězíš v sedmimílových botkách dětských her

ještě jsi boží prosťáček

ještě ne ten zbitý a rozedraný

labyrintem života trny proskočený tvor

ještě jsi důvěřivě dychtivá

jedovatá slina čarodějnic

ani zaklínání smrti

nekalí radost

malých mořských víl

měsíc se chladnými paprsky dotýká

tvé nevinnosti tvého něžného dechu

až sám se zasní do bledosti

mrazem zkřehlého svítání

 

Jen si ještě sni, malá čarodějko!

hýčkaná a ochraňovaná

ještě nedáváš ukvapeně sliby

lásky jsi nepoztrácela

lstivě sis cestu nezametla

nepotkala vlka v beránčí kápi

ani prince s tesáky a drápy

nikdo ti ještě nevzal víru ve šťastné konce

netušíš

že se možná i pro svou divou krev

jednoho dne probudíš

osamělá pustá

v žalu nad tím že nepřijde

že se nevrátí!

nevinný sen ani dětství ani vysněný princ

Jen ještě sladce spi, má malá!

 

Když padá sníh.

 

 

 

---