Budou prázdniny

Děkuju za zastavení :-). Sdělit co chci říct je stále těžké. A udělat si jasno v tom, co chci říct, snad ještě těžší... ale tohle tady byl vlastně jen jeden krásný okamžik. 

Vše je složité, tak nezbývá než navigace pocitu. Sdílet  nyšlenky s lidmi je problém. (mimo stádní) Tak proč by to nemělo platit i v básních? Snažit se o sdělnost, vázat verše, a k tomu včlenit jinotaje, hm, to není snadné. Ale krása je, se o to snažit. Nejsem kritik. Jsem rád, že si mohu dovolit ten konfort. Že si mohu vyhovět jen vlastnímu vkusu. Tvé verše mi vyhověli a rád jsem přečetl. 

Mila Goro, dekuju a dekuju za Tvuj čas a energii! Nejspis mas pravdu, i to tak citim, prirozene "mi to funguje" bez rytmu a rymu. A vazany vers nejspis vyzaduje jiny postup prace.

U te posledni vety si nejsem jista - rozumim tomu, že to tak pro ctenare bude, zustane pak cisty popis toho okamžiku, nejspis by to spadalo do prirodni lyriky (?). Potiz je v tom, ze je to vlastne pointa. Ale nepochopena pointa mozna opravdu nema smysl a znamena, ze to neni dobre napsane... Tak nevim...

Mám za to, že když se nesnažíš o /žádné/ rýmy, máš volnější myšlenky i ruce...

Tahle miniatura se mi celkem zamlouvá, jen ta poslední věta - verš - ti podle mne kazí, dala bych pryč a beton přiřadila k tím vzniklému poslednímu:-)