Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekometa
Autor
katharsis
Líbí se mi myšlenka, že každý člověk je takovou malou galaxií uprostřed Vesmíru.
A možná jsme - lidé - docela jako hvězdy: nějakou dobu svítíme... a zhasneme. Další hvězdy budou sice na obloze svítit dál, nebe však po našem odchodu už nikdy nebude stejné.
Napsáno za večera prostoupeného pocitem, že jsem jen taková prachobyčejná hvězda mezi tisícovkou hvězd dalších, výraznějších. Hvězda, která se neumí zatřpytit, a tak spíš jen tak problikává temnem. A během své existence by svým vyzařováním ráda napomoháhala (těm ztraceným) vidět Světlo, provázela je na jejich cestě k tomu, cítit se lépe, vyrovnaněji, naplněněji. (#studujPsycho)
Jsem kometa
Rozpadám se v hvězdnej prach
Okolo mě temnota
Nevidíš mě pro třpyt ve hvězdách
zatím nevyhasnuvších
jež mě obklopujou
3 názory
Mám trošku chaos z toho, zda se cítíš hvězdou nebo kometou, jestli je kolem tebe temno nebo tě přesvicují ostatní hvězdy ...
Nic méně rozumím tvému pocitu ... a o to vlastně asi jde
Vítej mezi zářícími, blikajícími i temnými. Je nás tady od každého mnoho ... :o)
Vidím,že jsi tady nová a tak tě tady vítám.
- Tak nevím , co je lepší - zazářit na pár dní na obloze a stát se středem pozornosti a nebo být stálicí , okolo které se všechno točí , Co myslíš ty ?