Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFOUSKY A INKOUST
Autor
Ozzozorba
Byla jednou jedna kočka, která si namáčela fousky do inkoustu. Ostatní kočky ji spílaly a kázaly, že přece žádná kočka si nemočí své fousky do inkoustu, ani čumák by tam nestrčila, a ani by si nikdy černé vody nelízla. Copak se Robeš zbláznil?
„Vždyť si fousky zničíš!“ Volaly všechny kočky.
„Nevím, proč si fousky namáčím v lahvičce inkoustu“ pravil Robeš „ale táhne mne síla, která je mocnější než všechny vaše rady.“
Stalo se, že se černé fousky Robeše proměnily v dutá brčka. Těmi teď kocour natahoval inkoust do chlupaté hlavičky. Pak si odbrknul a pčíííknul s obrovskou intenzitou a nasprejoval na bílou zeď obraz letící zeměkoule i s hvězdami.
Z kocoura se stal malíř.
6 názorů
Taková trochu ujetá pohádka je to, ale větším dětem by se mohla líbit. Nebo to nebylo míněné jako pro děti?
Nikdo nevíme, o co kráčí v kočičím světě. Stačí se jim dívat do očí a postrácíš se. Proč by nemohly býti malíři. A třeba filozofky i advokátky našich vymňouklých chyb. Kočky respektuji. A pro jistotu se i k dvounohým přivrňuji ...
No, Robeš avantgardním umělcem...umíš mnohem líp...
Robeše, proměnily čárka pryč