Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž niet kam sa schovať
Autor
gabi tá istá
cestou z huslí
sa spustil lejak
sandálky ločkali
celá som kvapkala
iba puzdro vzdorovalo
za dverami stará mama
stŕhala mokrotu
vlasy zotrela uterákom
šuchla ma
pod nafúknutú perinu
s obzretím
ohmatkávam tú slasť
viac ako perie
či horúci čaj
hrial pocit
neustále roztvoreného dáždnika
7 názorů
gabi tá istá
29. 03. 2018mám radosť, Um
Ale ted' zase budeš stát s ručníkem za dveřmi ty. Role se časem střídají.Moc se mi líbí,jak je to napsané. Tip.
gabi tá istá
28. 03. 2018andělka, ťažké to mámi samy so sebou niekedy :)
Karolko, to bola stará mama- babička a babičkovská láska je ešte o kúsok iný level, ak si na svoju pamätáš
kiežby sa im stalo, Ľuboško, chodila som tam pod nátlakom rodičov,nie z vlastnej vôle
ANO, MUSÍME SI SAMY UŽ DĚLAT NEJEN DEŠTNÍK....TO VNITŘNÍ DÍTĚ, SI SAMA HŘEJI, HŘEJI, UTĚŠUJI, POCHOVAT..UKLIDŇOVAT. nĚKDY TO VŮBEC MI NEJDE.