Škrabance na detstve

príbeh iného dievčatka, rada som si prečítala, Andělka

Mně jsi  vybavila nejútlejší dětství v Malackcáh, nebyla televize, ani rádio u babky s dedom. Musela jsem jít spát vedle do izby, kde byla zima a strašná pro mne, tma. Oni dva seděli v kuchyni a dodnes slyším dědu, jak se přimlouvá, aby mi nechali pootevřené dveře k nim do kuchyně z té nehostinné ložnice. Tam jsem vzlykala já. Zajímalo by mne , zda to slyšeli...je to můj příběh, to ano...možná jsem ani nevzlykala, jen toužebně vykukovala pod duchnou směrem ke dveřím, ani nevím, zda tedy ty dveře zůstávaly pootevřené. Vzpomínám, ale na to velké ticho. V celém domku...

áno,Evi

zmätok a úzkosť, presne tak, Lerak

Ľuboš, radšej ťa nechám v tom, hoci už viem :)

Skoro jistě chyběla starej mame přítomnost tvého starého otca.

Tázací větu doplní až dospělost. Děti jsou bystré, ale na vše, si bez skušeností neodpoví. Mají v hlavě zmatek a někdy úzkost. Pěkně jsi Gabi pootevřela dětské dvířka.

vycíti, áno