BILANČNÍ - JSEM STAREJ - FEJETON

   Koncem roku se sluší pohlédnout do zpětného zrcátka, souhrnně zabilancovat a střízlivě balancovat. Dobrá, proč ne?

   Po třiceti letech jsem přestal pinkat volejbal. Pajdal jsem pak totiž hůř než úlisný hrabě Talleyrand a přestal se pod vysokou síť těšit. Lekám se pozvednout činku. Pravěké přetažení ramenního úponu dlouho úspěšně podřimovalo (a tím našince ukolébalo do bezstarostného klidu), ale teď o sobě dává vědět více než bolestivě. Cítím se starej. Asi proto, že jsem. Televizní reklamy, ministerstvo práce a moje žena sice unisono tvrdí, že sotva atakuji střední věk, ale já vím své. Po padesátce už dýchavičně hraju ten druhý, horší poločas.

   Obdivuji Rakousko-Uhersko, těžko se srovnávám s hopsandovou kulturou mužských umělkyň SCREAMERS, příliš nechápu, co dělají ženy v armádě, v policii či se skalpelem v ruce na pitevně. Nemoderně nosím slipy. Nálepek mám tudíž víc, než kufr protřelého obchodního cesťáka -  xenofobní, sexistické, šovinistické, div ne fašistické. Asi bych měl být naštvaný, ale je mi všech těch korektně genderových a HATE FREE nálepkovačů vlastně líto. Nemají pravdu, ale mají peníze, drzost a prostor. V pořádku, nesouhlasím, ale respektuji. Ještě pamatuji, že jsem také prosazoval obdobně příkré názory a svět se zdál křišťálově jasný a přehledný. Teprve teď (ve stáří) začínám chápat Sokratovo "Vím, že nic nevím" a soudím povětšinou opatrněji, pomaleji.

   Jako historik razím tezi, že vše nové je pouze zapomenuté staré a koneckonců - lidé se sice jinak oblékají, nosí jiné účesy, ale vzorce chování jsou stále tytéž. Jistě, kdybychom se z dějin chtěli poučit, šlo by to. Bohužel, základní poučka praví, že lidstvo je nepoučitelné. Takže zase nic.

   Prý jsem pesimista a škarohlíd, ale kdepak, jásám, jsem dítě Štěstěny! Vždyť padesátky se nedožili ani takoví giganti jako Přemysl Otakar II., James Dean, svatý Václav, Alexandr Makedonský; o Ježíškovi nemluvě.

   Jsem tak starej, že ve sprše používám klasické mýdlo. Jsem tak starej, že si můžu dovolit takto psát. Vyšší věk má přece jen určité výhody a klady!