Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedialógy k úcte
Autor
Slavomir Mily
dialógy k úcte
I.
keď v električke púšťaš
sadnúť starca
keď seba zaprieš
keď nepohrdneš rodičmi
a nesprotivíš sa zlému
vtedy sa pýtaš toľko krát
koľko rokov to mám
vydržať
kde je koniec
nekonečných nôh
poškuľujúcich
po pokore?
II.
zabudol som
pozerať sa na svet
tvojimi očami
vidieť siluety
anjelov
to dokážeš iba ty!
čistá duša
nevidí škvrny
nehľadá brvná
ani smietky
iba v tichu adoruje
vynárajúc sa z
arogancie
aby sa nadýchla
aby vydala svedectvo
aby pravda
prekonala smrť
číhajúcu na každom
rohu stojacich
valcov
III.
tvoje nohy sú cudzie
nekráčaš sám
ulicou
po kolená odetou
v hmle
lebo cesta sa dvíha
až do lebiek
kde hľadáš pokoj
v predzvesti
permanentných
búrok
vertikálu
čo rúca
svedomito postavený
múr
IV.
denno-denne prikladám
rukami utľapkané
blatné tehly
lebo slnko vo dne
je tak spaľujúce
A JA CHCEM!
v tieni
prečkať armagedon
aby si ma nikto
nevšimol
V.
už si vyrástol
už vieš čo je byť
moje myšlienky
sa odrážajú
ako špina
od navoskovaného auta
bez stopy
(a možno...)
ťažia ťa
zakonzervované slová
vidíš ich v inom
spektre
láka ťa
nekonečný rast
a život
rozhodený
popol do vetra
je neuchopiteľný
15 názorů
Nejvíc na mne dolehlo těch posledních 6 řádků, až osobně, prožívaný kontrast.
Slavomíre, moje interpretace textů je asi ovlivněná mým sklonem k moralizování :-) Což kompenzuju takovými "nadinterpretacemi", jako je třeba tento text Šuranské: byly postaveny hradby - z hradeb zlo - ze zla poté mosty - lidi z nich skáčou jako šílení - skočí do sebe - a vyskočí ze sebe - mosty jednou se propadnou - a zbude jen to lidské sebe a sebe
Doufám, že autorka nebude nic namítat proti zveřejnění své básně, jinak ji pošli za mnou :-)
Slavomir Mily
04. 05. 2018...dodola som veľmi rád z tvojho zastavenia...tu by som sa trochu pozastavil, pri percepcii ... autor je do istej miery dôležitý, ale je to stále iba "prvohýbateľ", je v komunikácii prítomný, ale nie podstatný, podstatná je sama komunikácia dielo-čitateľ, čiže tvoja skúsenosť verzus sémantické pole textu, možnosti interpretácie sa tak stávajú prakticky nevyčerpateľné (samozrejme neberiem do úvahy nadinterpretáciu), vlastne sa dostávame k hermeneutike, čo mňa osobne veľmy zaujíma...ináč keby si mala podobne ako minule k dispo tu báseň, rád by som si ju prečítal...vďaka...
Slavomir Mily
04. 05. 2018jitko veľmi ma teší, že k tebe prehovára, taktiež ma teší vnímanie textu a keď to ešte doznieva...čo viac si autor môže priať
Náročné verše, které možná chápu jinak, než byly myšleny... nevím proč, evokují mi jednu báseň Pavly Šuranské, která začíná: "Byly postaveny hradby - z hradeb zlo - ze zla poté mosty..."
Slavomir Mily
03. 05. 2018Safra, aha. Tak to si mě potěšil !! Jsi prvním, kterého jsem někdy něčím inspiroval ! Na takové věci se jen tak nezapomíná. Děkuji Ti, že ses s tím tak zdařile popasoval.
Slavomir Mily
03. 05. 2018Karle...inšpirácia išla od teba, aj som to len poskladal...8-)))
Ty sloky by měli mít kořínky. Nejen aby zde zakořenily v úrodné půdě monitorů, ale i v lidské mysli. Je to pěkně poskladané a naléhavé. Začátek zní jak s přikázání a ten konec v těžkém důsledku. Strojíš slova a myšlenky do slušivých poetických obratů. Líbí se mi to, Slavomíre a rád Tě zde navštěvuji.
Slavomir Mily
03. 05. 2018klamal by som, keby som povedal, že mi to neimponuje 8-))