Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDoslov k Proměnám (Ovidius – překlad AK)
Autor
ARNOKULT
-
Doslov k Proměnám (Ovidius – překlad AK)
Dokončil jsem věčné dílo, oheň ani Jovův hněv
nezničí jej – rovněž meče nebo stáří bezútěšné.
Když bude chtít, čas co přijde, zhasne tělo – ne můj zpěv,
právem tady musí určit rozmezí mi stanovené.
Lepší částí vlastní duše budu u hvězd nesmrtelným,
nesen také jménem jasným staletími nedotčeným.
Všude v moci Římské říše rozlehlé já budu čteným,
živý ústy lidu všeho, aby se tak pravdou stalo,
co proroctví, snad pravdivé, skrze věštce stanovilo.
Iamque opus exegi, quod nec Iovis ira nec ignis
nec poterit ferrum nec edax abolere vetustas.
Cum volet, illa dies, quae nil nisi corporis huius
ius habet, incerti spatium mihi finiat aevi:
parte tamen meliore mei super alta perennis
astra ferar, nomenque erit indelebile nostrum,
quaque patet domitis Romana potentia terris,
ore legar populi, perque omnia saecula fama,
siquid habent veri vatum praesagia, vivam.
8 názorů
Pouze jsem citoval svého učitele, který umí 15 jazyků. Kuběnu znám (pouze okrajově).
No nic - už odpovídat nebudu. Ve čtvrtek budu mít již mnoho práce.
Jen mi je líto, že v dnešní době neexistuje již ta zdvořilost, ve které jsem byl "drilován". Byl to jiný svět - a přitom to bylo za komunistů. Ostatně Bůh vše vidí. Bůh vše zcela do poslední "molekuly" zná.
Miroslawek
29. 05. 2018Ne, proto ne. To si najdi dílo nedávno zesnulého JIřího Kuběny, který časomíru využívá. Jde spíš o způsob výpovědi. Podstatou básně bylo vždycky Tajemství. Avšak postupně jsme opustili deklamaci mouder, objevování a vyjevování pravd.
Poezie nepřichází tajemství vysvětlit, poezie přichází na tajemství upozornit.
(Ivan Diviš: Poslední básně)
A to je ten hlavní rozdíl. Ne nějaký formální předpis / prozodický systém.
Problém je délka a přízvuk. Máte pravdu, je to nepřenositelné. Ale zpět -přízvuk na druhé či třetí od konce (řečtina dokonce k tomu na poslední). Ale v poezii to neexistovalo - tam rozhodovala délka (přirozeně či polohou). Takže co s tím v češtině. Není to z mé hlavy - pan Němeček nám vždy říkal, že to v podstatě je "nejde". České překlady jsou zpracovávány (především prvorepublikové) podle stejného systému (délka). Takže bohužel problém - proto v dnešní době je to "nečitelné".
Zdraví AK
Miroslawek
29. 05. 2018Sylabotónický hexametr jsi každopádně použít mohl. Ale k čemu? Poezie se od dob starých Římanů poněkud posunula. A ono i v té pozdní antice už to nabralo jiný směr... Na druhou stranu je dobré, v záplavách všech těch volných veršů, vědět něco o podstatě řemesla, rytmu, zákonitostech jazyka. Bohužel ta latinská zkušenost není do češtiny a ani dalších moderních jazyký plnohodnotně přenosná.
Děkuji za informaci. Na gymplu jsem měl latinu jen tři roky. Tam to bylo v pohodě. Asi 1999-2006 jsem chodil na latinu (večerní kurzy) k vynikajícímu M. Němečkovi. Ten mi dal "zabrat". Museli jsme umět správně recitovat - byl to pro mne značný problém. Ještě horší byla klasická řečtina - hexametr u Homéra je horor.
Arnošt Kult
Miroslawek
28. 05. 2018http://versologie.cz/v2/tool_cvicebnice/txt_pruvodni.php?lang=cz#hexasb
Děkuji. Ovidius je velmi zvláštní. Píše v hexametrech. Nelze použít Kollára (viz známý hexametr):
"Aj, zde leží zem ta, před okem mým smutně slzícím,Někdy kolébka, nyní národu mého rakev.Stůj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš..."Takže se omlouvám - použil jsem barbarský trochej.
Pěkné a soistikované. Příznám se, že historie a potažmo Ovidius, není moje doména. Kdysi mě zaujal stoicismus (Aurelius) Asi bych měl napravit a v Knihovně si alespoň zapůjčit. Řecký velikán bájí a verše si to jistě zaslouží. Díky za inspiraci.