Vzpomínka na nás dva

Sedim tu se skleničkou a vzpomínám na tvůj úsměv,

já na tebe ráda vyplazovala jazyk a ty ses rozčiloval,

voněli jsme si přes ulici,

špagety na plotně velký jak polena, nevadí ti to a já tě zvu do postýlky na krásný sny, jsem tvoje roztomilá paní na hádanky

ty se za mnou otáčíš a máš strach, že se ztratím v labyrintu mezi Prahou a Berounem...

jsem pořád krásná jako tenkrát, když jsi mi zavřel ústa svou kůží!