Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě

Bloudila jsem horkými ulicemi, asfalt se pod mými kroky rozpouštěl. Teplo se drželo dole u chodníku, poprvé mě tento rok nezábly nohy, močový měchýř mě ale pořád pobolíval. Obvodní lékařka s úhledným blonďatým účesem v pokročilém věku mi naordinovala chemoterapeutikum a ptala se, zda potřebuji sepsat potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. Jakoby netušila, že jedno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě už mám, a to u své psychiatričky. Mě to ale pouze bolí, když čůrám, a to už týden, namítám a doktorka s úhledným mikádem mi poklepává po briše starýma praktickýma rukama.

Dnes jsem četla rozhovor s Lisou Forestell o slyšení hlasů. Psychiatrii prý vymysleli pouze bílí muži, kteří nebrali v úvahu traumata, kterými psychiatričtí pacienti museli projít. Čtu si na posteli, břicho se mi už po ránu lepí k použitému prostěradlu a přicházíš ty, abys mě objal, přilepil se ke mně svým mohutným tělem a štiplavými fousy a vysvobodil mě z mé psychiatrické karantény, která se táhne už od 14. února, dne svatého Valentýna.

V úterý jsem hystericky plakala, že to nešlo zastavit. Slzy mi tekly i nosem, rozmazala se mi rtěnka a řasenka, až to dělalo ošklivé stopy a kruhy pod očima. Ptáš se, proč pláču a já říkám, že pláču, protože se ve skrytu duše bojím, že mě přestaneš mít rád, tak jako můj otec.

« Tvůj otec tě ale má rád. », briskně odpovídáš, « akorát je to debil », brečím zas a jsem k neutišení.

Sedíme na pivu v Krákoře a já piju pivo, i když bych na léky neměla a dělám žerty, směju se, i když jsem vevnitř děsně smutná, protože tenhle smutek se prostě tak nějak drží a lepí se na paty, jako žvýkačka na podrážku. Myslím na Lisu Forestell a na to, jaké by to bylo, kdyby se celá Praha nechala vyšetřit u psychiatra a každý by nosil svou diagnózu na průklepovém papíře a celé město by pak bylo v karanténě a všichni lidé by nemohli pracovat a chodili by pouze na pravidelné vycházky. Možná by svět byl snesitelnějším místem pro život a být blázen by bylo veselé a ne přitěžující okolností.