Návštěvy

:-), skutečně pěkné...

Já nepíšu moc autentických haiku, ale tohle je opravdu skutečnost zachycená do sedmnácti slabik.

Děkuji, denně vidím pod okny...

zvedavec,

díky za típek.

:)

atkij,

k tomu haiku o berlích a hůlkách mě inspiroval obrázek,který vídám takřka denně : osmedesátiletá matka a šedesátiletá dcera na lavičce vedle sebe a - berle a tyčky také vedle sebe ,opřené o opěradlo.

Diano,

život sám kreslí obrázky.

Vesuvanko,

město,,kam jezdím nakupovat,je moderní. Mezi chodci tam sviští kolečkové brusle a skateboardy a mezi tím vším se občas prodírá i nějaké to kolo.Cyklisty ovšem městská chytá a možná i trestá. Za to s pouličními opilci není schopná udělat nic. Na ty je krátká..

Jeffe,

už se těším,až mi budou drony doručovat balíky. Lokalizují mě a hodí mi balík na hlavu.

Kolobajdo,

kličkování zachraňuje život a to nejen zajícům,ale i motýlům. Mám na zahradě lejsky šedé,kteří motýli chytají,ale podaří se jim to málo kdy.

Marcelo,

přetl jsem si tvou báseň a vidím,že někdy opravdu píšeme ty a já trochu podobně. Koment máš pod básničkou.

Fajn...moc fajn a celkem jedno, jestli je to, nebo není haiku :-)

Připomněl jsi mi tuhle mojí... http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=392773

Směrem k lesu   ---   mezi pejsky s vodiči  ---   kličkuje zajíc...   /**

To byl ale shon, když dědka do starobince dopravil dron.

on se ten dvourychlostní svět projevuje i mezi cyklisty a auty...proto raději jezdím na kole mimo silnice (a mimo chodníky...)  

Obě haiku pěkně napsaná, TIP. Zaujal mě i Tvůj první komentář, že v domově seniorů je přísně zákaz pohybu na kolečkových bruslích, který není respektován. Připomnělo mi to jiný zákaz, který bohužel není přísný a samozřejmě se také nerespektuje, a to jízda cyklistů po chodnících - zde se, podobně, jak píše Aleš,  setkávají také dvě různé rychlosti a  vlastně i dva různé světy.

Dobře vystiženo :-)*

Ted´ jsem pro Backa napsal imrovizaci "Svět v pohybu". Ta zase spojuje pohyb zdánlivý a pohyb skutečný.

Aleši,

někdy mívám pocit,že mi čteš myšlenky. Původní název pro to druhé haiku totiž zněl "Dvourychlostní svět".

představuju si několik zaparkovaných kolečkových křesel a nad nimi ceduli ZÁKAZ JÍZDY NA BRUSLÍCH... dvě různé rychlosti, dva světy...

Díky,Andělko. - Zároveň jsou to ale haiku přímo ze života. Do domova seniorů,kam chodím skoro každý den za rodiči,jezdí někteří vnuci a pravnuci skutečně bud´ na skateboardu nebo na kolečkových bruslích.Však je také na dveřích domova nápis : v domově seniorů je přísně zákaz pohybu na kolečkových bruslích.

Dobré metafory....super..