doba bronzová je doba bronzová

je fajn

být jen tak na chvostu

na co v první řadě s blbou akustikou

křečí v týlu    kvazi luxus krátkozrakého

čelu fronty mávám i bez avizovaný dvacky

puzzle zad  cizích obličejů       a surprise u kasy

proč zářit zlatem?

ujíždím v tlumených (nakonec i černá je barva)

stříbře nerezu čestných míst

vůni škrobu bramborových tiskátek

s ufiknutým obloučkem srdce

                     a pořád ještě tepe

být jedničkou

vyrýpnu plevel slov zaháknu nulu

a osaměle provokuju dvojkovou soustavu

bez obrázku husyxlabutě se šestým smyslem

to nárazníky trojek si už nalákají kde koho

hoho … u mě je nehledáš

pro čtyřku můžeš do číny

pětku si pejorativně nabereš třeba ze svých …

plus dávku šťastné sedmy, sílu jin – jang

a nekonečna

bla bla ble ble le le

protože doba le bronzová je doba bronzová

opálená ženská logika kuje punc pravosti

jen na devátém článku desítkové

kde stokrát nic umořilo osla-bene

tak nepřestávej

tancuj tancuj vykrůcaj

v duchu třeba počítej

ať jsem

kruci

lásko

sakra

aspoň

při tom

taky

jednou

úplně

první