Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSrdce
16. 04. 2002
4
0
836
Autor
Moonlight
Někdy si myslím , je to v pohodě, pak na mě přijdě lítost, strach a srdce se bouří, chce svoji lásku zpět. Rozum říká ne, nešlo by to dál. Srdce si říká, vždyť to bylo tak krásný - šli jsme svoji pohádkou a mohli jsme jít dál - a ještě mohlo být. Stále je zaslepené. Občas k němu proniknou paprsky naděje, které na to srdíčko bolavý pusobí jako jed, jako když člověku bez nohy dáš naději, že bude chodit jako dřív. Bojím se, aby neumřelo úplně, aby mohlo ještě milovat. Má hluboké rány, kde po nich jizva jistě zůstane...
a přes tohle všechno vždycky musíme jít dál, i když se nám tak nechce...
Pěkný*
4/5+T
ty jizvy jsou někdy tak hluboké až mám strach, že už zbydou jen ony... A srdce je plné slziček, kterých je tolik, že zmírá žalem...