Musela to být hrůza.

Jo, te tehdy netušil nikdo, že je to na tak dlouho... a mohlo být i hůř.  Taky jsme se mohli stát další (šestnáctou?) svazovou republikou.  Mám na tu dobu vzpomínky z podobného věku.  Snad dobře, že měla ČSLA armáda dobrý vzor v našem nejznámějším válečném  hrdinovi.  

doteraz mi naskakujú zimomriavky, keď spomínam na to skoré ráno 21. augusta...sníval sa mi strašný sen o vojne, nad hlavami hučali ťažké, vojenské lietadlá, spotená som sa prebudila, ale hukot neprestal...brieždilo sa, z okna bolo vidieť tmavé siluety lietadiel...z druhej strany Váhu bolo počuť škripot tankových pásov....otec pustil v kuchyni rádio, sedeli sme okolo stola, nechápavo pozerali jeden na druhého, počúvajúc roztrasené hlasy hlásateľov - okupácia...čo sa tu dá chápať? Spojenecké vojská začali pod rúškom noci obsadzovať Československo...nezmyselné dôvody, nezmyselné zabíjanie našich ľudí v uliciach...toľko sa o tom hovorilo, písalo, desí ma, že dnešní mladí o tom väčšinou nevedia nič, nezaujíma ich, čo prežili ich starí rodičia, rodičia, klonia sa na stranu tých, ktorí ubližovali...čím to je? Včera bola v TV reportáž, čo ľudia vedia o 21. auguste, v uliciach bolo najčastejšie počuť - neviem, nezaujíma ma to, dejepis ma nebavil... smutno je mi...mala som vtedy jedenásť, no nezabudnem...

Úžasné! *

Tobe bylo devet let a devet kilometru od mé rodné obce lezí mestecko (tenkrát obec) Milovice.

Mojí mámě bylo osmnáct, říkala, že doma brečeli a strašně se báli, že bude válka...

Dvacet tři let po válce, tak není divu to znepokojení rodičů, možných pamětníků. Děti si ten chaoz a napětí zapamatují doživotně. Další pěkná připomínka výročí.

Bylo to tak - a ještě mnohde hůř. V Brně nás probudily rovnou tanky...Nelze zapomenout! ***

Mám stejné vzpomínky. Mě bylo 11. /*

Silná výpověď. Tip.