Osamělý člověk

Osamělý člověk

Existoval a věděl to. Proč ale nic necítil? Vše promýšlel hlavou, třikrát zanalyzoval, interpretoval, reflektoval, hledal smysl ve věcech, které smysl nemají. Často byl derealizovaný, dlouhé hodiny posedával před oknem a ptal se sám sebe, zda ty stromy, na které pohlížel, mají vlastní život. Existují vůbec? Je to, nač se dívám, skutečné a pravdivé? Možná není a co s tím?

Ve svých myšlenkách unikal před tím, co v reálném životě nechtěl vidět a vědět. Otec alkoholik, matka vyhořelá workoholička, bratr ambiciózní bankéř. Nechtěl si připustit, že do tohoto světa nezapadá, a tak si konstruoval svůj vlastní, bludný svět mimo realitu. Vypravěč nechtěl soudit, vypravěč se pouze snažil vlastními slovy popsat to, nač už nějakou dobu pohlížel, co už nějakou dobu spatřoval, nořil se do toho s osamělým mužem, byli v tom tak trochu oba, nevědomě, možná vědomě, na stejné vlně medicínského přístupu léčení duševních obtíží.

Vypravěč i osamělý muž poslušně každé ráno polykají prášky, poslouchají doktory, dodržují pravidelný režim, tak, jak se to radí v knihách o pozitivním myšlení, v pozitivní psychologii, jak se dnes říká.

Jak ale z toho všeho ven?

Psychiatrička s legračním jménem předepisuje osamělému muži pilulky proti derealizaci, bere dva miligramy před spaním, bere také velké množství antidepresiv, které zabraňují ranním úzkostem, klepání se, strachu ze života, ze sebe samého.

Osamělý muž chodí každý den do práce, dělá mechanickou, nudnou práci, ve které vydělává velké množství peněz, se kterými posléze neví, co dělat. Utrácí za ekologické přípravky, aby spasil svět, snaží se spatřovat smysl v aktivitách, které jsou přízemní, jednoduché, plitké, planetě Zemi přeci hrozí zkáza, a tak se bude osamělý muž snažit alespoň na své úrovni měnit svět k lepšímu. Možná to je pozitivní, možná to je to, co ho vytáhne z jeho světa mimo realitu. Záchrana planety, otevření obchodu bez obalu, svět bez plastu, jíst zdravě, používat recyklovatelné přípravky, třídit odpad, v budoucnu možná jezdit do práce na kole, přeci pozor na ekologickou stopu!

Osamělý muž se obklopoval lidmi s obdobnými obtížemi, vytvářel poměrně hluboké vztahy, založené na vzájemné důvěře a podpoře. Často vyprávěl o svém životě, o svém zkoumání světa, který se mu zdál nereálný, o svých „dálkách“, jak tomu sám říkával. Na sex neměl pomyšlení, léky ho tlumily a z fyzického kontaktu se mu dělalo těžko. Dříve hojně sledoval, co se odehrává v pornografickém průmyslu, v současné chvíli se mu z porna dělá špatně. Milenka osamělého muže je nadržená, mladá slečna, která je neukojená, naštěstí má ale pochopení pro mužovi indispozice, které jsou způsobený jeho psychiatrickou léčbou.

Osamělý muž je pohledný, úhledný, krásný, tmavovlasý, velký, hubený, svalnatý dvacátník v nejlepších letech.

Tak v čem je sakra ten problém?