Já a příroda II

No ano - sice neboduji, ale dal jsem vám podnět k plodné diskuzi... pročež děkuji a dobrý večer!    ; -))

Já bych vráně neublížil. Ani kuřeti, papám jen ta bezpečně na věky spinkající ;-)

Baby, ty sadisto!

Nemám vraní oko pravý, dloubám vráně oko z hlavy, dám jí zobnout rulíku... Teď mám vránu v truhlíku...

Možná jsou i mezi vílami vilní jedinci, pro které je hubičkování bezchrupového lidského individua počínání vzrušující a hladinu adrenalinu silně zvyšující.

Na co Kočkodáne, hned nemyslíš? To si nějak špatně pochopil! Brrr. Já jsem přece na víly... a myšleno tak, že někoho bez zubů, víly nepusinkují. 

Hlavně, ať necourá pěšky - co by byl bez Koloběžky??

Každý huban od Leraka s příjemcem hned o zem fláká, pohroma toť non plus ultra, Pavla čeká z dřeva futrál...

... prý i Stalin

s plnou hubou slibných malin.

Z hlouby houby hrají jazz

víla tančí... a zas je bez

poetkou je a žádná rajda

já ztratil klapačky zuby

pusu dostane zas Kolobajda.

 

 

 

 

Přírodou si Kolobajda riskantně už léta trajdá, vyhledává pohromu, neschvátí ho do hrobu? Svoje tělo nutit stále vyplavovat adrenalin, to chtěl také Gustav Mahler, Kosmas, Pištěk, prý i Stalin. ;-)