Přísloví 17

 

                                                                      Kdyby čert na koze jezdil.

 

Stalo se, že jednou čerta,

zastavili četníci.

Naměřil mu strážný Merta,

šedesát přes vesnici.

Chytili ho u kružáku.

Četník vyzval četníka:

"Koukni mu do řidičáku,

jestli má skupinu "K".

Čert sklopil chlupatý uši.

"Nemám žádný řidičák.

Mám s sebou jen seznam duší

a od kozy techničák."

Ocas má delší než metr

a nemá na něm praporek.

Řekl nadstrážmistr Petr

a souhlasil rotný Rek.

Koza měla taky bobky

a začal jí stoupat tlak.

Ví, že přejela dvě stopky

a prošlý má ten techničák.

Uzlem, tím se ocas zkrátí,

dle úvahy Teličky.

A ať se další jízda zhatí,

koze dáme botičky.

Jak řekli,tak udělali.

Všechno podle regulí.

Čertu uzel uvázali,

koze boty obuli.

"Zaplatíte tísícovku.

Za sebe i kozu Žofku.

A kam vlastně jedete?"

"Jedu z Ďáblic na Čertovku,

ale nemám ani stovku.

Co si na mě vezmete?

Nezlobte se poručíku,

ale tohle není fér.

Pokuty nás pekelníků,

neproplácí Lucifer.

A co takhle trochu mlíka?"

Obrátil se na četníka.

A už prsty pravé ruky,

nahmatává kozí struky.

Nadojil mu do čepice.

"Chutná?" "Chutná převelice."

Vtom mu náhle zrudly líce.

"Působí jak šaratice ."

A zmizel v houští u silnice.

Čert i koza byli šťastný,

že neskončili s pokutou.

On má s uzlem ocas krásný

a kozu nově obutou.

 

 

 

 

 

 

 

 

---