Venčení

Radovane ,

i když ta báseň na první pohled opravdu vypadá jako střípek dobového civilismu , jak míní Zbora , ve skutečnosti je to báseň neosymbolistická ,v níž pes dalmatin je symbolem id - podvědomí ,živelnosti ,která nás táhne na šňůře třeba i tam , kam nechceme .

Jo, je to nabyté jako akumulátor

I onen, až impresivní okamžik, je vytěžen dokonale barvitým pocity i dějem

Báseň je opakem nudy, ato každý verš

Díky ,Kolobajdo . O dalmatinovi je i moje haiku "Negativ" ,které se dostane na panel zítra.

Čtvercová večerní a dalmatinově putíkatá mě bere... a líbí...   /**

Lnice ,

moc děkuji za típek.

Qíčalko,

má šachová partie už je prohraná. Nikdy nemohu vyhrát ,proto jsem hru vzdal. Černý  - v tomto případě Mauria  vyhrává.

Josephino ,

ta básnička je sice od a do z vymyšlená ,,ale je fakt ,že jsem dlouhá léta na různých sídlištích bydlel.

Zboro ,

díky za chválu a výběr. Ale ta básnička není až tak prázdná a civilní ,jak na první pohled vypadá. Je součástí mé sbírky Les ,kterou jsem tady začal zkusmo po nějakou dobu uveřejňovat. Je to tak trošičku parafráze na "Les" Jitky N.Srbové.. Kdybys měl občas čas se na můj "Les" mrknout,velmi by mě zajímal tvůj názor..

Milý civilní text. Ta atmosfera je jak vystřižená z čtvercové sídlištní tmy :) Potěšila. Dovolím si zkusmo výběr.

ty jsi jak náš soused odnaproti, co v noci venčí svého psa v županu ;-)