Babiččin plakot

Babička kráčí po luce,
chodidly hladí traviny,
v kvítí sluneční hled upíná,
vlasy ve větru čechrá.

Tu na cestě ropné,
tu tam někoho zahlédla.
“Že by to byl synek můj?
To mé dítě tam stojí?”

Babička spěchala,
babička se blížila,
traviny již nehladila,
tu před synkem strnula.

“Synku, synku můj,
co že ses tu ukázal?”
“Babičko, babičko má,
to abych tě rozerval!”

Babička strachy se třese,
synek se jen lhostejně směje,
střílnou tyč napíná,
ke spoušti prst vzpíná.

Z pušky sviští olovo,
babička bez hlavy,
babička bez srdce,
babička v louži krve koupe se.

Synek fotí se u rudé,
před kamarády chlubí se.