Knihovna

Knihovna

Jsem vášnivou čtenářkou. Jelikož doma nemáme dostatečné prostory pro velkou knihovnu, ani dostatečné finanční zdroje k neustálému nakupování nových knížek, je navštěvování knihovny jediným řešením. Stala se mým velmi oblíbeným místem. Skýtá tolik a tolik zajímavých knížek, jak jen je všechny přečíst.

Místní knihovna má teď velký výběr knih, protože zrušili sklad knížek. Teď jsou k dispozici všechny knížky, které knihovna vlastní, a to bez toho, abyste o příslušný titul museli žádat knihovnici, aby vám ho ve skladu našla a přinesla. Vydatně také nakupují nové tituly, takže knížek je opravdu požehnaně.

Protože knížek je opravdu hodně, byly zvýšeny jednotlivé regály. To se pro mě stalo problémem, protože jsem malého vzrůstu a nedostanu do horních přihrádek, kde jsou samozřejmě mí oblíbení autoři. Zvláště spisovatelka Ivanka Devátá, kterou mám moc ráda. Trůní si vesele v nejvyšším regále, který v knihovně je, v mém nedosahu. Bylo mi knihovnicí přistrčeno pod nohy cosi dřevěného, abych se stala vyšší a na svou oblíbenou autorku, ale i na další autory ve výškách dostala. Bojím se ale výšek a lezení po něčem, kdy hrozí, že se mi z autorů zatočí hlava a spadnu. Byla bych velmi nerada, aby se pak z vypůjčovaného autora díky mně stal padlý autor, až bychom se spolu váleli v knihovně po zemi. Nedej bože, abych pak skončila v nemocnici s něčím zlomeným, i když, nechci se rouhat, ale by bylo plno času na oblíbené čtení. Nedávno vyšla nová knížka Ivanky Deváté, tu jsem si rovnou zamluvila, abych pro ni neriskovala své zdraví pádem z výšin.

Na některé autory knížek připadl ten černý Petr - jejich knížky jsou v regálech úplně dole, málem na zemi. To pak jsou knížky plné nejen moudra a příběhů, ale i prachu, drží se naopak při zemi a asi málo lidí si je půjčuje. Ještě jsem při návštěvě knihovny nikoho neviděla, jak tam poskakuje před regálem na bobku nebo leze po zemi. Zvláště ti, kteří hůře vidí a špatně se jim čtou hřbety knih. V zimě, kdy je v knihovně teplo a nechce se mi odkládat bunda, šála a čepice, tak jsem celá zpocená z těchto cvičebních prvků  - před regály nahoru na špičky, dolů do dřepu či plazení se. Návštěva knihovny se pak stává fitkem, pokud autoři, které si chci vypůjčit trůní někde nahoře, nebo naopak dole v nejspodnějších regálech. Přiznám se, že z lenosti si půjčuji jen autory ve výši očí,až na některé výjimky, kdy stojí za to riskovat pro přečtení jejich knížky i své zdraví.

Zjistila jsem si, v jaké úrovni je písmenko M - to pokud bych se někdy stala spisovatelkou. Mám totiž obavy, abych nebyla v naší knihovně  tou přízemní, celou zaprášenou, kam se málo komu chce pro knížku ohýbat. Je to dobré, jsem uprostřed regálu, ve výši očí. Mám tedy naději na vypůjčování.

Ale nebojte se, to se nestane, nemám takové ambice, ani finance vydávat své fejetony. Píši jen pro radost svou, možná i pro vaše pobavení.