Průša se ptá na sex

To se mne Průša jednou zeptal: "Jaký to je, mít sex... ale jako opravdu, s ženskou, jaký to vlastně je?"

 Řekl jsem: "To je ti Průšo něco, co se těžko dá popsat. Úplně tě to pohltí, máš pocit, že se vznášíš ve žhavé lávě, která žhne, ale nepálí tě, jen tě tak zlehka hladí. Je to, jako když jsi uprostřed stravujícího ohně, který ta žena chová v klíně, no co ti mám povídat, je to požár, požár těl, požár duší, nic než jeden nekonečný požár..."

 A Průša se zasnil a povídá: "Požár... jo, to je něco, to musí být něco, to bych taky někdy rád..."

 Za pár dnů mi někdo vyprávěl, že viděl Průšu vyběhnout na nádraží z hajzlu a prý pořád křičel: "Samovznícení, samovznícení...!"