Znít skrz

Aha, už možná chápu, jak to myslíš:). Asi jsem to brala z pohledu svého oboru, kdy slovní asociace mají být prvním ryzím slovním vyjádřením, které člověka napadne, bez úprav. Děkuji! ;) 

Děkuji za ozřejmění, možná jsme se trochu míjeli v pochopení významů:-). A také děkuji za mnoho cenných myšlenek a podnětů - souhlasím...ano, je to jako vlnka v oceánu a určitě nechci devalvovat kouzlo formy a psát jen o srdíčkách:-). Věřím však, že pro každého může poesie znamenat něco trochu jiného a záleží na gustu - někoho zasáhne prostý jazyk, někdo je zase na květnaté výrazy atd. 

ak už by si bazírovala iba na  asociách, tak tá práca so slovom musí byť o to presnejšia, ucelenejšia, trefná- aby sa ten cit, emócia, zážitok preniesli na čiatetľa, Myslím, že a2 to vysvetlil dokonale. Takže osobne sa budem iba tešiť na ďalší text. Prajem veľa nápadov.

Žádná bolest nás nepostihne bezdůvodně . Někdy si ji způsobíme sami svou nešt´astnou povahou , jindy za to může někdo jiný - člověk , Bůh , karma , Osud .Vždycky ale to , že nás bolest zasáhla má nějaký důvod a my bychom měli po tomto důvodu pátrat . Například nemoc vždycky znamená jakési varování . Mnoho lidí dříve soudilo , že nemoc je boží trest . Ale může to být jen boží varování a každý se může vždycky změnit  Bohužel se ale jen velmi málo lidí opravdu změnit dokáže .

Emmeleia, myslím, že si můj komentář vykládáš nepřesně. Nikdo nechce, pokud ty sama to nechceš, abys psala sofistikovaným jazykem. Vyjadřovat emoce může klidně jen samými srdci, smrtí, slzami, apod., ale máš-li ambici, aby tě nejen četli, ale aby ti věřili, případně si něco odnesli, pak musíš umět přesvědčit, a je třeba počítat s tím, že čtenář není naladěn jako bylas ty při psaní básně. Poezii čteme nejen pro obsah, ale i kouzlo formy, jinak by to nebyla poezie. Ale to nic, s tím se třeba já sám potýkám dodnes, ale vím, že má bolest nebo emoce je jen vlnkou v oceánu další emocí jiných, a tak, jaké mám právo, aby mé volání bylo slyšet hlasitěji. Když se budu snažit překřičet ostatní, budou mne vnímat jako egoistu, který myslí především na sebe.

A ještě k výkřiku mladého člověka. Je legitimní, jak jinak. A není třeba vůbec tento výkřik uvádět do kontextu se zralostí či moudrostí. Každý spontání výkřik, i ten, který se ukáže později jako nepatřičný, je pravdivý pro daný moment, je proto třeba ho v dané chvíli vnímat a respektovat.

rebecca13: Hehehe, tož to su ráda! :P :-)

Musaši: Ano, masochismus určitě není dobrá životní cesta, jsem téhož názoru, jako Ty. Taky není fajn si bolest idealizovat..

Pokud však bolesti nelze zabránit, je dobré ji přijmout a prožít si ji. Když se jí člověk bude vyhýbat, propadne lhostejnosti a apatii. Život může ztratit hloubku. O tom je tato báseň. :) 

a2a2: Zajímavý názor, děkuji Ti moc!:-) To "mě" tam hlavně pro zdůraznění mé vnitřní potřeby/touhy nechat život, aby život zněl konkrétně skrze "mě". Jestli to dává smysl:-). Souhlasím, že ač to můžou být otřelé výrazy, v tu chvíli autenticky vyjadřovaly moje vnitřní prožívání a to je pro mě osobně asi důležitější, než abych psala sofistikovaným jazykem. Ráda píšu na základně volných asociací, takže touha po spontaneitě může ubírat na formě...Jak píšeš, měla bych pak pocit, že lžu - sama sobě i ostatním. :-)

"Výkřik mladého člověka"? Zajímavé:-D Nabízí se mi otázka: Je snad tento výkřik v něčem méně legitimní? Z mých osobních zkušeností reálný věk moc nevypovídá o zralosti či moudrosti člověka. Ale rozumím tomuto názoru. :-) 

Gora: To mám radost, že bavilo! :-) Ano, souhlasím, jak jsem již zmiňovala výše, nicota a smrt obecně jsou asi ošoupané výrazy, ale v tu chvíli mě nic trefnějšího nenapadlo. Pro mě osobně ty výrazy možná nejsou tak ošoupané a jsou součástí přirozeného jazyka, který mám ráda, proto jsem je použila...

ysslandia: Děkuji moc za kritiku a názor, vážím si toho! :-) To mě těší...Je pravda, že v tomto textu je myšlenka určitě viditelnější než v tom předchozím. Na druhou stranu si říkám, zda je důležité, aby v textu byla myšlenka? Nestačí jen volné asociace k určitému prožitku? :-) A ano, souhlasím, smrt a nicota by se daly vyjádřit určitě jinak a lépe...v tu chvíli mě však nic trefnějšího nenapadlo :-D. 

Bolest je určitě lepší než smrt , protože po smrti už člověka nic nebolí . Nemyslím si ale , že je dobré bolest si příliš užívat . To vede k příliš masochistickému pojetí poezie .

Teď to čtu s mírným odstupem, a víc se přikláním k Isslandii, přece jen z předchozích veršů nevyznívá nic natolik fatálního, aby to použitý závěr opravňovalo víc než výkřik mladého člověka, který touží po ideálu, protože ještě neměl šanci zjistit, že větší výzvou je prodírat se.

Proč je tam to ...mě?...  Slovo skr a následný verš ...být prodyšná... jsou jednoznačné. Ale hezké,  dokonce i smrt, obraz, se kterým je nutno opravdu nakládat šetrně, tam sedí, protože vyznívá nikoliv jako smrt do svých důsledků, ale jako spontánní emoce a po mírnější nicotě přichází jako ještě jeden výkřik, když ten první nestačil. Ysslandia připouští, že by možná bylo lépe nalézt méně otřelé obrazy. Pokud by se našly, sám bych byl zvědav, jak by působily, ale má pravdu v obecné rovině, že je vždy lépe být ve výrazivu co nejvíce původní. A často to říkám i já. Ale připomělo mi to mé vlastní úvahy, kdy občas ve svých básních použiju slovo srdce a hned se lekám, vždyť je to kýč, je v  každé druhé básni, a pak ho stejně použiju, protože po usilovném přemýšlení a časovém odstupu zjistím, že když ho nepoužiju, budu lhát. A to je podobný případ. Dalo by se to říct i jinak, ale za cenu poněkud delšího opisu a nebo zmírňujícího závěru, který by původní expresi odvedl do neutrální končiny.  Takže, souhlas jak s Ysslandii, tak i s danou verzí, pokud jsi to nepoužila, ale to je jen otázka pro tvé nitro, jako efektní závěr, což ta může mnohý číst.

* opravujem po sebe preklepy-

Pozdravujem.

Toto je tuším iba tvoj druhý text. Pre mna oveľa lepšie spracovanie ako minule.Tentokrat si už myšlienku dotiahla premyslene ,páčil sa mi obraz zasiahnutia jadra

-na adjektivach voči ktorým osobne mám dosť veľkú averziu -bola celkom vkusne zakomponovana taká jemnosť až nadychanost,tak som to zobrala..

možno v budúcnosti by som pouvažovala  nad tým že nicota a smrť sa možno dajú vyjadrit aj iným možno originálnejším obrazom ale to už veľa filozofujem .

Dnes oveľa lepšia práca,ucelená.,premyslená,so zenskou reflexiou.Motivacne tip

Myslím, že kdyby miniatura končila - bolí /bez to/, závěr by byl lepší - takhle i návaznost na - lepší než...bez mezery, odstavečku- se mi gramaticky nezdá - a obešla by ses bez "ošoupaných" výrazů, kterými smrt a nicota v poezii bývají:-)

Bavilo mne...

Pozdravujem.Toto je tuším iba tvoj druhý text. Pre mna oveľa lepšie spracovanie ako minule.Tentokrat si už myšlienku dotiahla premyslene ,páčil sa mi obraz so zasiahnutia jadra-na adjektivach voči ktorým osobne mám dosť veľkú averziu -bola celkom vkusne zakomponovana taká jemnosť až nadychanost,tak som to zobrala.. možno v budúcnosti by som poukazovala nad tým že nicota a smrť sa možno dajú vyjadrit aj iným možno originálnejším obrazom ale to už veľa filozofujem . Dnes oveľa lepšia práca,ucelená.,premyslená,so zenskou reflexiou.Motivacne tip