Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setenkrát
Autor
Marcela.K.
bojím se
našlapuji po hraně svých myšlenek
bylo by tak lehké sklouznout
a kreslit do sněhu
zobáčky hladových vrabčáků
měl jsi řasy ojíněné sny
stačilo mrknout
padaly mi do vlasů
pletla jsem z nich
rukavice
pro malou holku
poztrácené
sbírám
schovávám do krabic
nic
nemůže být tam
kde nebylo
vždy cosi zůstane
střep
rána
skvrna
teplo
obraz
chvění
myslela jsem si
že až mě sevřeš v dlani
rozbiju se
7 názorů
Morticia Adams
01. 02. 2021Oslovují, velmi.
Marcela.K.
31. 01. 2021Díky za tvé návštěvy u mých starších textů. Jsem ráda, že tě oslovují. M
Morticia Adams
30. 01. 2021...měl jsi řasy ojíněné sny
stačilo mrknout
padaly mi do vlasů...
...
myslela jsem si
že až mě sevřeš v dlani
rozbiju se... ach ***
:) já ti nevím, jestli bych měla, nech to být, ono to přijde nebo taky ne... ještě párkrát si ji přečti, až půjdeš okolo :)
už budu psát zase veselejší, je mi živě :)
nikdo tu s tebou nemluví :)
taky jsem si to jednou myslela :) hezký závěr