Za hranou samozřejmosti

Té snaze o pravdivost, nebo hledání pravdivosti já rozumím. Ale my dnes žijeme v době postpravdivé a lidé nejenže často o pravdu nestojí , ale přímo touží dostat se z tohoto světa někam jinam. Mám přátele mezi spisovateli literatury fantasy, takže o tom cosi vím. Ale stačí jen sledovat vývoj filmu třeba v posledních deseti, patnácti letech. Tam je odklon od reality a návrat k pohádkám a mýtům stejně markantní.

Protože mi připadáš jako člověk komunikativní a méně útočný než tvoji místní vrstevníci, ráda bych si s tebou podiskutovala pod některými svými básničkami třeba v květnu. Rozhodně se ráda seznámím s názory a postoji vaší generace co nejpodrobněji.

Mno, začínám rozumět tvému pohledu na tendenčnost. Kupodivu je to složitější geneze toho, proč zrovna tato témata...ale...obecně jsem ztratil smysl slova cca 3 roky zpátky, kdy mi poezie/slovo začala připomínat neskutečně falešné odrazy reality a pocítil jsem na sobě i jistou ztrátu v důvěru toho, že by mohla být slovem nějaká pravdivost pojmenována/označena, respektive, jestli to slovo si vlastně může nárokovat tu pravdivost. 

A z toho vzešlo i to, že se snažím pozorovat a vnímat rozpolcenost pravdy/zdání v příbězích kolem a v sobě...a tam mi pomáhají pochopit a uchopit kontrasty ve stylu Bondyho vnitřní a vnější reality, nebo Kolářova pojetí poezie. Je to ve své podstatě celé koláží. 

Jinak na uměleckost jsem zanevřel už úplně, protože ta aristokratičnost umění (a tady obecně) je tak nelibá, že s ní chci mít jen pramálo společného. V podstatě od časů Koláře marně hledám někoho, kdo by mě z básníků uměl přesvědčit o opravdovosti. S generací jsi to ale takměř trefila jakožto čerstvého třicátníka.

Zajímalo by mě třeba, proč se tak koncentruješ na témata jako je smrt, sex a násilí a připojíš k tomu občas nějaké lyricko - expresivní pasáže. Nic ve zlém, ale připadá mi to jako takové novinářské postupy, jako poetika reportážního fotografa, který dobře ví, čím může zaujmout pozornost davu. ... Jenže všechno to výše zmíněné dnes přímo zahlcuje sdělovací prostředky a velká část lidí, možná už většina je takovýmto světem už tak nějak unavená, protože čeho je moc, toho je příliš.

Nevím, kolik je ti let, ale soudím, že patříš do generace třicátníků až čtyřicátníků, kterým nyní patří " literární provoz ", aspoň co se poezie týče. Proto mě překvapilo, že stojíš o nějakou diskusi se mnou. Zatím jsem se setkávala jen s poučováním lidí, kteří chápou svoji generační poetiku možná dokonce i upřímně jako to jediné pravé a skutečné umění. Ale možná, že někdo z vaší generace doopravdy diskutovat chce. Možná jsi to ty. To se uvidí.

Omlouvám se, pokud to vyznělo vyhaněčsky, nebylo to rozhodně úmyslem. Jen skutečně nevím, v čem chceš konkrétně rozvinout debatu a v čem tě zajímá můj názor. Pokud jde o tendenčnost, bylo by fajn být konkrétnější a napsat, proč si to myslíš. Pak mohu souhlasit, argumentovat, nebo naštvaně urážet. Ale bez toho nemohu prakticky nic.  

Dobře,už si tě dál nebudu všímat a půjdu si svou cestou.

Němý evidentně nejsem. Jen nevidím nic, k čemu postavit svůj svazácký názor.

I když ta básnička je neskutečně tendenční, napsaná je tentokrát o třídu lépe, než to, cos nám tu zatím předváděl. Tip bez ohledu na tu tendenčnost.

(Škoda, že jsi němý. Ráda se bavím s lidmi a názory současného "svazáka" jako jsi ty, by mě velmi zajímaly. ) 

V posledních textech jse tě nepoznával. Dnes ano.

Text ma zaujal vlastným výrazom,nestereotypným nazeraním, lyrickou, miestami až "boľavou" výstužou, dejovou líniou a pestrosťou asociácii. Pri čítaní sa odvíjal príbeh,ktorý utváral postupnú mozaiku. Oceňujem veľmi pôsobivé obrazy,...lidi jako ptáky jako vlastní pochybnost o tom,že vzlétne když se odrazí...bez syna jsi jen souška vytesaná do džínsů...její prs se pokouší o vzkříšení.

V každej sloke vystupovali obrazy,ktoré mi prišli výrazovo a textovo pomerne obratné. Páčila sa mi jazyková nenásilnosť a výpoveď, ktorú autor preniesol do textu tak, že aspoň pre mňa pôsobila veľmi poeticky. Páči sa mi atmosféra, emócie, nostalgia.

V texte som spozorovala aj malé chyby.  / i o -,A vážně. Bez syna jsi souška vytesaná do džínsů. - možno by som pouvažovala o spojení výrazu....Ta kostka je stejná jako ty já...... / lepšie vystavať, možno zbaviť sa slovesa, ak chceme mať zámená, alebo naopak... / Na tieto veci však príde autor určite aj sám.... /

Nejvíc ta poslední, nejde mi z hlavy. Nevím, co napsat, pro mne výjimečný text.

Z posledných textov asi najlepšie čo som od teba čítala. Ešte sa vrátim.