Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePorada
Autor
Krapet
Nespi přece... tak nespi!
Psst! Nespi! Počkej na chvíli!
pamatuješ?
Napraly jsme si město do žíly
metrem jsme roky jezdili
po schodech, ze schodů
dolů a nahoru
já tobě a ty mě chvíli jsme drželi
železnou závoru,
konopnou posteli.
Měli jsme pár roků a tisíc životů
šeptáním chtěli jsme prorazit hluchotu
vrátit se do sudet - špinavý nádobí -
jak hejtman, provident a
vánoční cukroví...
Hej! Vždyť i my máme borůvčí v duši zadřený!
V ledlampách hledáme rozbřesky nad lesem... hvezdy
tak nespi...
když tady ještě jsem
Nespi! Nespi! Tak nespi!
2 názory
Příběh v básni mne zaujal, jen pár postřehů - těch -li na konci první sloky je celkem dost, nesnažila bych se zakončovat veršem, volný by myslím netlačil k jisté šroubovanosti textu. Také výraz - konopnou posteli. není moc logický, buďto - V konopné posteli, nebo - konopnou postelí...
Napraly jsme si město do žíly - naprali / dál máš - jezdilI, drželi/
hvezdy - hvězdy
když používáš znaménka - dala bych do Sudet velké S