Zkoušela jsem to a někdy to fakt pomáhá

 

 

Stojím na koberci – modrém

Oči zavřené

 

Sluneční paprsky proudí oknem

Na mě však nedopadnou

Naráží na bariéru

Obal utkaný z mé mysli

Vzdušněmodrý kryt

 

Jsem ve svém pokoji

Zároveň však tak daleko

                                       V nebi

                                       V moři

                                       V mé hlavě

 

Bílá koule zastavuje nad myslí

Tisíce třpytivých hvězdiček dopadá

Na mé tělo

Vpíjí se do mě

A deprese

Se vpíjí do modrého koberce

 

Zářím

 

Jedna…

Dvě…

Tři…

Otvírám oči ………….a

 

                                                 Je mi fajn

---