U trati III

Štírko,

ale v tom, jak čtenáři odcházejí a přicházejí a jak se publikum v čase mění, trochu jiné je o prázdninách a trochu jiné je v zimě , v tom je právě Osud. A jestli mě něco v životě zajímá opravdu do hloubky, pak je to to, jak funguje Osud.

qí,

ano, řeším techniku, protože jsem řemeslník. Když ale píšu volné verše, zajímají mě dost jimé zálžitosti než technika. Snažím se experimentovat a zkoušet, na co mám, ale také si ověřuji, co by mohlo mít odezvu u čtenářů. Dokonalá technika, řekněme v případě volných veršů dokonalý sloh, není pro čtenáře až tak podstatný. Podstatnější je zábavnost, obsah a celkové vyznění básně, které by mělo být pozitivní. Třeba skvěle napsaná dekadentní báseň tady nemá šanci. ... Nejlepší sloh je ale takový, který je při čtení zapomenut.

výsledky zkus neporovnávat... čtenáři se mění... odcházejí, přicházejí a také jsou tak trochu jako počasí... :-)  Hezký obraz jsi namalovala...

Sil,

já jsem tu sice jen dvakrát týdně a někdy jen docela krátce, ale i tak pozoruji, že někdy je na Písmáku " příliv " a někdy zase " odliv ". Zdá se mi,že o prázdninách bývá spíše odliv.  Ty máš pravdu ve všem, co mi píšeš a já dokonce musím říct, že vidím, že některé básně určitě lepší než ty moje, neposbírají ani to co já. Snažím se pochopit, proč je to tak,ale chybí mi na to čas.  Jisté bubliny mají své oblíbence a jiné bubliny zase jiné oblíbence, někteří čtenáři ale dávají tipy autorům ze znepřátelených táborů padni komu padni. Všechno je o dost složitější, než by se na první pohled zdálo.

Um, 

nejsi tu denně, a tak asi - logicky - nevnímáš aktivní čtenářský pohyb zde tak simultánně. Kdyby ano, snad bys tolik netruchlila např. nad domnělým neúspěchem, jakkoli snad vnímám, že máš vytyčeny jakési své číselné hranice.

Ovšem v aktuálním pohybu jsi byla oceňována a hotovo fertig.

Vím, že můžeš jako každý spřádat jakékoli teorie čehokoli, spíš se obecně zamýšlím nad tím, kde je asi ten zlom mezi např. intenzivním přesvědčováním a aktivním šířením řekněme různých forem osvěty, tmářství atp. -- a samostatnou cestou čtenáře, který zase po své ose k něčemu dozrává anebo se odklání. Příčiny takového pohybu zná přece on. 

Ber to prosím zcela všeobecně,  

Chci říci, že sama spekulace o přízni či nepřízni neučiní verše kdovíjak lepšími či horšími. Možný nástroj obchodu to však samozřejmě je:). 

fialko,

proč by ses necítila být básnířkou ? Vždyť mezi námi vázanými tady přece patříš k nejlepším.

Silene,

cyklus U trati byl úspěšný ze dvou třetin, což zase není tak špatné. 

Pokusím se nadále nikoho nepřesvědčovat o svých pravdách,avšak  jisté pravdy jiných většinou nadále akceptovat nemohu. Tuším, že nejlepší bude nechat básničky čtenářům, kteří se o teorii nezajímají.

Leraku,

já ale nejsem zapřísáhlý klasik. Zkoušela jsem, jestli by moje čtenáře bavilo, kdybych psala jen vázaně, vlastně jsem si chtěla dokázat, že na to mám. Zjistila jsem , že i vázané verše si mohou najít dostatek čtenářů, pokud jsou zábavné a pozitivně laděné. Propadlo všechno kritické a satirické. Čtenáři příliš nechtějí ironii, kritiku a satiru, ale ani sebezpytnou autosatiru, ta uspěla jen v jednom případě.

Já si čtenářů vážím a tak zas hodlám psát všechno možné, střídat verš vázaný s volným a až se zas dostanu do haikové nálady, přispět i nějakým tím senrjú.

qí,

omlouvám se, že jsem ti v pondělí neodpověděla. V knihovně se objevil další zájemce o internet a já jsem mu musela přepustit počítač. Lidi vědí, že knihovna bude zavřená a tak je tak teď pořád nátřesk. Dneska jsem dokonce musela knihovnu opustit už v 8,45 , což mě naštvalo natolik, že jsem si domluvila internet v oné klubovně, kam jsem chodila loni, a kam jsem už chodit něchtěla.(Dnes zatím nezpívají jen něco slaví...)

Závidím ti, že pro tebe může být současná poezie paralen. Pro mě je maximálně občas zajímavá, někdy se třeba i pobavím, ale já se pořád jen dívám na to, jak je to napsáno , analyzuju text a v duchu se ptám, jestli bych to taky dokázala napsat nebo ne.

Ráda si tvé zejména vázané verše i v budoucnu přečtu. Necítím se být básnířkou :-) )

Um, cyklus U trati byl určitě pozornosti hodný. Cítím však specifickou formu únavy neustále objasňovat všemožné rozdíly ve smýšlení a nakládání s časem (i díly), na něž mají všichni právo.

Domnívám se, že je zapotřebí nechat dýchat jak autory, tak čtenáře.

Někdo chce běžet ve stádě, někdo se producíruje, někdo chce být "originální." Někdo je zarputilý  klasik, někdo hledá v poezii myšlenky a ne civilizmus a obrazy. Nemá význam být bolestinský! Umění anoreticky zhublo. Pragmaticky se s tím musí "ti zapšklý" vyrovnat a pokud si váží čtenářů (kteří jej ještě radi čtou)  tak netřeba tvše vzdávat. Když velké radosti jsou ve Velké době zadané, tak i malých je třeba. 

Ne - zítra nebude jiná doba. Možná bude jiná doba za deset nebo za dvacet let, ale umělecké trendy v současné poezii, pokud to já dle poměrně úzkého vzorku, se kterým se seznamuji, dokážu posoudit, jsou v podstatě stále stejné a to i tady na Písmáku, kde několik lidí z Tvaru publikuje.

qíčalko,

chtěla jsem sem původně vložit sbírku vázaných veršů, protože si to někteří mí příznivci přáli. Píšu své sbírky vždy od konce a tak se mi z mého hlediska konec asi povedl nejlíp. Na konec jsem ještě měla nejvíc energie - a teď už ho neuplatním... Ale správná trhovkyně se musí vždy otřepat a nabízet nové, jiné a inovované zboží, protože taková je " naše doba ".

Díky, fialko. Chvála od vázané básnířky vždycky potěší.

Phil,

před pěti lety jsem psala o jednom obytném vagonu u téhle trati. Tuším to byly volné verše, tak to mělo větší úspěch. Mám horší výsledky, než když jsem sem přišla a tak se každou chvíli sama sebe ptám, co tu vlastně ještě dělám.

R.L.,

díky za chválu.

vesuvanko,

před dávnými lety kolem té trati  a přes trať  opravdu vedly pěšiny. Železniční násep sekli králíkáři, takže tam byla jen tráva. Dnes je tam jen neproniknutelný náletový prales. Ale taky dobře. Asi před pěti lety tam dokonce hnízdil slavík a celé noci zpíval. Vlaky mu nevadily.

qí,

teď už jsem si zase připomenula, že teta klasiku nerada, že se tady na Písmáku po roce nic nezměnilo, takže zbytek svých vázaných veršíků, které téměř vždy propadnou sítem, smažu ve čtvrtek. A čert vem celý ten cyklus U trati. Když chvíli píšu něco, co mě baví, vždycky je z toho nakonec masakr. Na chvilku jsem zase zapoměla, že tady se musí psát jen a pouze pro čtenáře.

Laraku,

tahle klasika je asi až příliš klasická. Dnes mají čtenáři raději, když je klasika poněkud legrační. Je tím zpochybněna samotná její podstata.A o to jde : my jsme se přece dostali mnohem dál než klasikové. Můžeme si dovolit zesměšnit úplně všechno.

Evženie,

děkuji za tip.

Diano,

všichni jdeme kolem trati a některým z nás, třeba mně trvale ujíždí vlak.

Výstižné verše krásně plynou :-)

U nás jsou v kamenech kolem kolejí vybělené domky budkáčů...   :)

Moc hezká báseň, jako bych tudy šla... Podél tratí jsem chodívala ráda, byly to pro mě i botanické exkurze. Jako dítě jsem byla překvapena, co všechno může ve štěrku růst. Parní lokomotivy jsem také měla ráda, jejich dým odvál čas... TIP

Krásná klasika.

/T

Velmi pěkné, mám pocit, že i já jdu po trati.... :-)**** 

Ano, impresionistické to je. Ten popis přesně odpovídá skutečnosti. Snažila jsem se do toho ale taky vnést trochu neosymbolismu.

Až impresionistické dielko. A ako ľahko plynú (zmysluplné) verše.