Omnia vincit marmor

Katalog krásek z jeho bývalých přítelkyň zapadal prachem a vrstvou podkožního tuku, kůže, ve které byl svázán, ztvrdla a vytahala se, vyrostly na ní bradavice. Byl starý, pekelně. Nevěděl, co by k tomu měl ještě dodat, tak začal své ranní cvičení ve slohu, jako asi kdysi bájný Borislav Rejsek nebo někdo jiný, kdo se jmenuje podobně. Chci milovat cikánku, má prima nohy a dětské papuče. Chci ještě víc milovat cikánku, ale všechny cikánky, co by stály za hřích, se dnes v noci už milují. Nejvíc bych chtěl a přitom nechci… to je paradox zmrzlé hlavy a uchozených nohou, porostlých modrými žilami. Biju se pěstí do nosu a přitom vím, že mi ho bůh jen propůjčil. Stojím nad umyvadlem a dělám si to snazší, protože krev má kam odtékat, moč má kam odtékat, všechno má kam odtékat, planeta se dusí mnou a musí mi věřit, že ji nevyměním za cikánku. A tak si zapálím a taky ten katalog zapálím, už mi neslouží, nic mi neslouží, jsem starý, ale nos se mi ještě zahojit svede.