Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCukr
Autor
DN
Dnešní snídani do postele ber jako poslední sbohem.
Proč?!
Víš, jak jsi mě těmi výroky ztrapnil?
Nenechám se tebou stáhnout ke dnu.
Umíš si představit, jaký to bude mít následky?
Nenene, nechci nic slyšet.
Neustále myslíš jenom na sebe.
Za odměnu, po vydařeném lovu ve slevových vodách, si vychutnávám karamelové macchiato ze Starbucks.
Zasloužím si trochu toho cukru.
Když tak koukám na tu záplavu papírových tašek nacpaných k prasknutí, přestávám mít z těch nákupů radost.
Čím to bude?
Možná, když si koupím to tričko z udržitelný bavlny, vylepším si karmu.
No samozřejmě že tu vizi chápu.
Co víc, já ji doslova miluju.
Ale teď mám pár otázek já.
Víte o těch vyhublých polárních medvědech?
Že ne?!
Ale o těch hořících pralesech jste snad slyšeli?!
Taky ne?!
Nevím, jestli chci pracovat s někým tak omezeným.
4 názory
No...tak o těch medvědech fuckt nic newim...ale eslivá to nebude tim,že nejsem masírován masmédii....? Ale o pralesech jsem něco zaslechl... Z toho vyplývá,že jsem omezený jenom z poloviny což beru,to je dobrý výsledek... :D