Počítání oveček

Tak já to tedy,prosím pěkně,vzdávám.

Jelikož je naprosto bez řečí,že to stejně nedávám.Ať tak či tak,je zcela zřejmé,že se mi dějí věci co si nepřeji,a naopak věci co bych si přál se prostě a jednoduše nedějí.Opět myslím na Boha a na ten jeho zvrácený smysl pro humor,a zároveň mu závidím,že má takovou bezva zábavu!

To byl ale dneska den!?

Dnes mě můj dobrotivý šéf doslova přinutil jít za Tebou M. Ufff! A jelikož slovo nadřízeného je zákon nezbylo mi než uposlechnout.Tak si pro sebe říkám: OK! Není úniku,kašlu na výhýbání se Tobě M.,protože to je prostě věc nemožná.

A zároveň hloupá!

Je zajímavé jak se často lidé v dospělosti během času stávají opět dětmi.Nebo se přinejmenším dětinsky chovají.Tak jako já.A do toho hrají všelijaké infantilní hry.    I když...snad celý náš život je o hraní různých her - ať už dramat či hořkosladkých komedií.Hmmm...?!

Když jsem otevřel dveře Tvé kanceláře tak se mi na pár vteřin zastavilo srdce.No ale pak opět naskočilo,(naštěstí)?Nevím jestli sis uvědomila jak jsem Tě oslovil?! 

Ahoj KOČKO!

Čau Benetka!Ako sa dněs máš? Nooo... Tak jako KAŽDÝ den. Možná kdybych byl odvážnější tak bych odvětil:

TAK JAKO KAŽDÝ DEN BEZ TEBE.

Říkali mi o Tobě,že jsi žravá,proto mě nepřekvapilo,když jsi navázala naprosto bez souvislosti: Už som všetko zožrala! A já na to - to má být nějaká narážka na mě abych Ti přinesl vola akú maškrtu?! A Ty - Nieee!!! To ja len tak konštatujem. Tak proč mi to teda říkáš?To jsou pro mě zcela irelevantní informace. Prepáč...vieš,já nemám žiadne skryté úmysle. Hmmm...říkám já - já jsem taky obyčejný člověk. No...a jak řikal Svěrák v Koljovi - byla to debata vcelku o hovně.Ale i tak za ni dík... :D

A pak  - když už jsem se Ti přestal vyhýbat - jsem Tě za ten celý dlouuuuuuuuuuuuuuuuhý den potkal ještě X krát. Naposled jsi za mnou sama přišla,a byla jsi tak roztomile zmatená,podobně jako lesní chroust,plácala jsi páté přes deváté,a do toho se ti otvírala pusa,jůůůůůůůůůů!To teda!!! Říkal jsem Ti: Ani se Tě nebudu ptát co jsi dělala v noci! A Ty na to: priatel ma zobudil! A to už jsem se musel smát a řekl Ti: To mi říkáš pokaždé!Po tisící a stále stejně! A Ty: no jo no - stále ten istý príbeh.Jeho budík nezobudí,a ja som hore.A potom vždy neviem zaspať.A tak som o druhej v noci počítala ovečky. 

A kolik jsi jich napočítala?

DVACAŤŠTYRIMILIÓNOVOSEMSTODVACAŤTISÍCDVESTODVACAŤTRI.